31. sraz Cyklobandy - Němčičky 2021', Penzión Modré z nebe 10.9 - 12.9. 2021
Pokud bych měl vybrat v Cyklobandě někoho, kdo se vyzná ve vinařstvích na Jižní Moravě, tak bezpochyby jsou na tom nejlépe Pepa s Dankou a Jaryk. Tudíž, když se Jaryk nabídl, že zde někde uspořádá sraz, věděli jsme, že osud srazu je v těch správných rukou. Vůbec to nemá lehké. Termín srazu padl na nejatraktivnější část sezóny, období kolem burčáku.
Sehnat ubytování pro 10-12 lidí je vskutku oříšek , přesto se mu povedlo dojednat penzion, navíc s poetickým názvem Modré z nebe v Němčičkách.
Jako nejvhodnější spojení do Němčiček jsme si našli se Zdeňkem rychlík do Brna. A že Brna pojedeme cca 60 km po vlastní ose. Cestou nám o sobě dal vědět Milan Šindler. Cestuje na kole kolem Brna už druhý den a že nám přijede v Brně naproti. Kdyby tušil, co jej čeká, možná by se rozhodl jinak. Netušil, že máme v plánu cca 17 kopců do Horobraní, žádné rovinky pro jeho a naše plně naložená kola. Když už se „upsal čertu“, tak v tom tedy jede s námi. Nám se jeho přítomnost ale velice hodí. Čekají nás kopce, kde jsou jejich vrcholky vzdálené i 300 metrů od přístupové cesty. V takových případech nám hlídá kola, nemusíme je tahat sebou přes pole. Akorát, že se na nás kluk dost načekal. Společně jsme vše parádně zvládli. Jelikož jsme se toulali po kopcích, dojeli jsme do penzionu poslední. Alespoň jsme cyklobandity na přivítání měli pěkně po kupě.
Tradiční kvarteto z „pětky“ (Jaryk, Milan, Zdeněk a já) máme velikou radost z prostranného pokoje, kde jsme ubytovaní. Už dlouho se nám nestalo, aby po vybalení veškeré naši bagáže zbyly volné skříňky. O kvalitě ubytování svědčí i parádně vybavená velká kuchyně. Ta nám posléze, hlavně ve večerních hodinách, posloužila po oba dva dny jako „středisko volné zábavy“. Je fajn na večerní setkání využít prostornou místnost, která má k tomu i uvnitř optimální teplotu.
Určitě lepší než když se 10 – 12 lidí sejde v malinkatém pokoji či chatce, kde máme „rozkrámované“ oblečení či boty. I když v minulosti jsme mnohdy trávili večery právě jenom v těch mini prostorech a taky bylo fajn. Záleží jak se lidi umí bavit a my se uměli vždy.
Ráno užíváme prima efektu společné snídaně v kuchyni a dobrá nálada se lehce line mezi námi. Počasí slibuje hezký sluneční den, všichni se už moc těší na vinařskou trasu. Ještě společná fotka na dvorku penzionu a můžeme kolem deváté vyrazit. Začínáme hned zprudka do kopce nad vesnicí a míříme směr Starovičky. Cestou nemůžeme nezastavit u rozhledny U Obrázku. Malá, ale sympatická rozhledna. Od ní sjíždíme přes Šakvice k vodní nádrži Nové Mlýny a zas nahoru do obce Zaječí k hezké vyhlídce Florián. V Zaječí to ale není naše poslední štace.
Dobrou půlhodinku si pobudeme u vínka před farou kostela Jána Křtitele. Poté se přesouváme nádhernou stezkou mezi vinohrady na Přítluckou horu, resp. na rozhlednu Maják. Monumentální stavba skýtající ničím nerušený výhled na Pálavu a okolí. Skvělá odměna za námahu se zdolání nemalého počtu schodů nahoru a dolů. Z rozhledny pokračujeme většinou mezi vinohrady směr Rakvice, Podivín a Velké Bílovice na další významnou lokalitu, někdy označovanou jako Zimarky, někdy Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana (Hradištěk)
Objekt je už z dálky dobře viditelný, protože stojí na hodně vyvýšeném místě, alespoň se směru, kterého jedeme. Zatímco my jedeme k němu hezky oklikou, Pepa to vzal přímo skrz vrstevnice. Opravdu prudký svah byl nad jeho síly až na posledních třech metrech. V jeho věku zaslouží za výkon nefalšované uznání. Mezi námi nebyl nikdo, kdo by podobný majsterštyk na stejném místě zkusil. Kaple rozhodně stojí za návštěvu, působí hodně mysticky a určitě má svůj Genius Loci. Moc se nám všem zde líbilo. To samé lze s klidným svědomím říct i o další zastávce ve obci Vrbice. Místní vinné sklepy Vinařství Bočko, kousek pod vyhlídkou u kostela Sv. Jiljí.
Systém prodeje vín ze sklepa nás doslova uchvátil. Dostali jsme od vinaře sklenku a moc těžký úkol. Sejít po několika schodech do sklípku a tam si v klidu oddegustovat z cca 40 otevřených láhví různých vín různých značek. A to, které nám nejvíce zachutnalo si z láhve nalít a za milé společnosti ostatních cyklobanditů nahoře před sklípkem vypít. A tak dokola. Vinař vsadil na důvěru, že ho neošidíme a to bylo moc hezké a příjemné.
Po krásných zážitcích je na čase vrátit se přes Bořetice na základnu v Němčičkách. Není to zas tak daleko, tak si se Zdeňkem ještě přikládáme malou zajížďku do Kobylí k rozhledně Stezka nad vinohrady. Důvod zajížďky k rozhledně byl, že místo je zároveň vrcholem do Horobraní. Stálo to ovšem za to, zas jsme viděli něco jiného. Tato rozhledna je vskutku v netradičním pojetí. Nestoupá se na ni po schodech, ale prostě jenom po nakloněné rovině. Ještě nám nebylo dost výhledů a tak si přidáváme rozhlednu na Kraví hoře a dva další kopečky do Horobraní.
Do Němčiček se vracíme v době, kdy se pomalu spouští šero. Zbytek cyklobanditů ale i tak snadno nacházíme. Stačí zamířit k místní pizzerii, kde si dopřávají něco dobrého k večeři. Pro nás už také nejvyšší čas, v žaludku máme poměrně prázdno. Poté již přesun tmavnoucí obcí do penzionu a pokračujeme v tom, kde jsme skončili včera po půlnoci. Na spánek máme jen nějakých sedm hodin, přesto mnozí z nás nemůžou dospat rána, je to prostě věkem. V sedm již pulsuje čilý ruch v kuchyni, snídá se, balí a co já vím co ještě.
Výsledkem je, že už krátce po osmé vyjíždíme ve čtveřici směr Brno. Tedy konkrétně Yvett, Petr, Zdeněk a já. Snažili jsme se tentokrát vybrat trasu s co nejmenším převýšením, tak ať v klidu stihneme zamýšlený rychlík v Brně. Nečekaným zpestřením se nám stala lidová slavnost v Židlochovicích, o které jsme vůbec nevěděli. Když však potkáte několik osob v krojích v krátké časové ose za sebou, začnete něco tušit. Petr odněkud nabral odvahu a jeden mladý pár v krojích požádal o společné foto. Kupodivu pár prosbě vyhověl a fotek bylo dokonce několik. Možná by bylo i více, ale mladí měli obavy, že nestihnou začátek slavnosti. My nakonec vlak v Brně v pohodě stihli také a ještě jsme si dopřáli i výbornou kávu na náměstí v Židlochovicích. Zkrátka hezký závěr moc hezkého srazu.
