32.sraz Cyklobandy – Háj ve Slezsku 2022‘ Hotel Pod Hůrou 20. - 22.5. 2022

 

Fotogalerie:

 

Tak trochu nás letos Petr a Yvett, jako pořadatelé 32. srazu překvapili místem, které si zvolili na pořádání srazu. Čekali jsme spíše, že bude někde na Osoblažsku. Háj ve Slezsku přece jen mají malinko z ruky. Ale jak se oba vyjádřili, nemožnost najít vhodné ubytování je vyhnal až do zdejších končin. Což o to, Zdeňkovi a mně to nevadilo, máme to „za rohem“.

Přesto vyrážíme z nádraží Svinov poměrně brzy, už kolem deváté hodiny ráno. Není od věci si do trasy do Háje „zakomponovat“ nějaké to Horobraní. Cyklotrasou přes Porubu se po chvilce dostáváme k lokalitě Skalka, zajímavému, příměstskému lyžařskému středisku. Díky tomu, že máme v plánu zavítat na nedaleký kopec Záhumenice, vyjíždíme nahoru s malou odbočkou k horní stanici lanovky. Odměnou je pěkný výhled a následný sjezd do Vřesiny a Čavisova. Tu nás čeká další vršek a ne ledajaký. Jmenuje se Zdeňkův kopec (273m.n.m.) a jeho patronem v rámci Horobraní je právě můj dnešní spolupoutník Zdeněk. Že jsme dnes právě na tomto kopci není náhoda. Zdeněk zdoláním kopce završil svůj tisící výjezd na kopec. A to je důvod k malé oslavě. V námi zažitém podání to v překladu znamená každý vypít plechovku Radegastu a vyfotit se s nějakou libovolnou formou připomínající tuto událost. Třeba jako text na papírovém plakátku.

Po „ceremoniálu“ se vracíme na silnici a úplnou náhodou zde právě projíždí Milan Šindler. Opět si na sraz vyjel z domova o den dříve a brázdí lesy v okolí. Již ve trojici tedy jedeme směr Hrabyně. Zde máme nedaleko od památníku vrcholek do Horobraní Podhůry a kousek dál zas Padařov. A z vršku Padařov do Háje ve Slezsku je to z kopce opravdu jen kousek. Další kdo nepřekvapil ten den, byl Pepa s Dankou. Jako obvykle jsou na místě srazu první. A jako obvykle nesedí nikdy se založenýma rukama. S citem sobě vlastním, pro nás vyhledají hospůdku/y v okolí, kde by se nám líbilo. Dnes pro nás objevili Restauraci Na Hřišti. Tak si je tam jedeme „vyzvednout“. Nám se zde líbí taky a tak si domlouváme rezervaci na večeři. 

Po malém občerstvení po nedlouhé cestě se jedeme ubytovat do Hotelu Pod Hůrkou. To už je s námi i organizátor srazu Petr. Prvně se ujistil, zda vše probíhá jak má. Žádný problém na obzoru. Do večera zbývá fůra času na realizaci nápadu čtveřice (Petr, Milan, Zdeněk a já) na výjezd na nedaleké dva kopečky Ostrá Hůra a Těškovice. V čase našeho návratu na základnu v hotelu zrovna přijíždí Míla s Hankou. Tak jsme komplet, no není nás moc, ale i tak srandy kopec. Kopec...to slovo zdá se začínám používat nějak často. Nedá se nic dělat, k Horobraní prostě patří.

K Cyklobandě zase patří tradice, že v se sobotu na srazovou trasu vyjíždí kolem deváté hodiny. Nemáme problém být dočasní a to je nám ctí. Dnes nám je ctí uvítat Regece, jenž s námi dříve hojně jezdil spolu s manželkou Pavlou a dcerou Barborkou. Půlku současných cyklobanditů sice z dřívějška nezná, ale i tak vcelku rychle zapadl mezi nás a to se cení. 

 

Od hotelu jedeme kolem hřiště směr PR Koutské a Zábřežské louky. Moc hezká a klidná lokalita, navíc pěkně po rovince. Projíždíme kolem přírodních zákoutí ve větší či menší vzdálenosti od meandrující řeky Opavy. Trasu sem tam lemují i turistické přístřešky a lákají na posezení. My jsme však teprve vyrazili, na odpočinek máme čas. Ten si dopřejeme až u zámku v Kravařích. Zámek vyvedený v barokovém stylu je nádherným skvostem. 

Pohled na zrekonstruovaný objekt pohladí na duši, procházení v parku v jeho okolí to pohlazení dokončí. Není divu, že prostory bývají vhodnou kulisou ke svatebním obřadům. Tu, co stála připravená v parku jsme málem z recese využili ke stejnému, naoko svatebnímu, obřadu jako nedávno na zámku v Tovačově. Dnes si to pod svatební bránou střihli jenom tři cyklobanditky, Zdeněk se někde toulal.

Kravaře opouštíme severním směrem. Naším dalším cílem je obec Bolatice. I v zde mají zámek po rekonstrukci. Je o poznání menší a skromnější, než ten v Kravařích. Menší rozlohou je parková úprava před zámkem, ale je na pohled bohatší. Zámku i parčíku věnujeme mu malou zastávku na zhotovení pár fotek a trošku rušnější silnicí se přesouváme do Dolního Benešova na jídlo. Kuriozitou je, že restaurace se jmenuje stejně jako ta v Háji ve Slezsku. Restaurace Na Hřišti. 

 

Po obědě se stezkami mezi poli přesouváme k dalšímu honosnému zámku s pěkným parkem. Ten sídlí v obci Šilheřovice. Vysoce kulturní zážitek jsme chtěli potvrdit posezením u kávy a nějakého zákusku v kavárně pod zámkem. Co nikdo neuvěří..museli jsme si nechat zajít chuť, nebyl proud. I to se stává. Ze Šilheřovic máme namířeno po parádní lesní cestě k Areálu opevnění Darkovičky. 

 

Máme možnost prohlédnout si zblízka tanky, obrovský bunkr v celkem zachovalém stavu či soustavu protitankových zataras. A dál do Hlučína na štěrkově hliněné stezce mezi poli i množství menších bunkrů. V Hlučíně už je nejvyšší čas si dát pivo, ale vyskytl se menší problém s výběrem hospůdky. Nakonec jsme skončili v centru, v Zámecké kavárně Logr. Že tu budou mít i pivo nás v první chvíli nenapadlo. Ale slunečníky u stolů byly opatřeny nápisy Bernard a to značka kávy rozhodně není. Nutno dodat, že káva, zákusky byly výtečné a koneckonců i to pivo z láhve padlo dobře na užitek. Posezení opravdu příjemné, v klidném prostředí a navíc na zámeckém nádvoří.

 

Dnes jsme se mohli podívat ještě na jeden pěkný zámek v Dolním Benešově. Byli jsme od něj nějakých 400 m, tak třeba někdy příště. Za Hlučínem nás zaujala novotou vonící cyklostezka, vedená mezi řekou Opavou a Hlučínským jezerem. Necháváme se zlákat mírně odsunutou zábranou plotového pole a šup už jedeme po hladkém asfaltu. 

 

Někteří z nás dobře pamatují dosud používanou alternativu po místy kamenitém povrchu, vedenou mezi tratí a řekou Opavou. To, že bychom ještě neměli po stezce jezdit se nám nakonec nevyplatilo. Na jejím tehdejším konci, u jezu v Jilešovicích, bylo oplocení, ve kterém „tesař nenechal žádnou díru“. Na rozdíl od úvodní pasáže. Oplocení se nedalo se nijak obejít a vracet se nám nechtělo. Nakonec jsme si poradili přenesením kol a sami sebe přes dvojitá svodidla, nainstalovaná v malém úseku namísto plotových polí. Trošku groteska pro naše starší ročníky, ale cykloturistika a gymnastika nám ještě jde. 

 

Po humorném překonání nečekané překážky si užíváme „vypuštění“ na volné louky, tzv. Kozmické ptačí louky. Užíváme si jízdu po hliněných chodníčcích, přes široké travnaté plochy, pěknou přírodu kam oko dohlédne a v neposlední řadě i najednou hezkého počasí. Ještě před hodinkou to vypadalo na pláštěnky a najednou se nám ani nechce končit. Ale už jsme u hřiště v Háji ve Slezsku, což je takřka konec dnešní trasy. Nezbývá než Petrovi a na dálku i nepřítomné Yvett poděkovat za perfektní výběr trasy a veškeré dojmy probrat večer v hospůdce nebo na „pětce“. Ráno se loučíme se všemi, bylo jako vždy moc prima. Míla, Hanka, Zdeněk a já vyjíždíme mezi prvními. Jedeme částečně stejnou trasou jako včera v závěru. T.j. přes Kozmické louky do Hlučína, ale už mimo zátarasy. Poté do Děhylova a podél řeky Opavy krásnou přírodou až do Ostravy Svinova na vlak.

 

 

28. sraz Cyklobandy Vratimov 2019' Penzion Anet 30.8. - 1.9. 2019

Fotogalerie: 

Video z trasy:

Uspořádat sraz ve Vratimově byla primárně Zdeňkova myšlenka, vlastně vše důležité ohledně srazu zařizoval Zdeněk. Já mu vypomohl snad jedině v tom, že jsme v přípravě spolu větší část trasy projeli. Od projetí celé nás odradila bouřka, které jsme stejně až tak moc neunikli. Ale než odešla, tak jsme alespoň poseděli ve Zdeňkově „dvorní“ hospůdce u jeho baráku a u piva probrali pár detailů z přípravy srazu. Tak jsem se třeba dověděl, že Hrazda zajistí dřevo a lavičky do altánku. Což se moc hodilo z důvodu opékání párků, které pro změnu zajistí Zdeněk. 

Nezbývá než se těšit, až nastane den „D“. No, musím říct, že tento sraz pro mne začal trošku mimořádně.  Z domova to do Vratimova mám opravdu jen kousek. A je možné, že bych byl nesvůj, že nejedu na sraz alespoň část trasy vlakem, jako obvykle. Z tohoto „trauma“ mne vytrhl návrh Jaryka, že bychom si mohli dát předsrazový výjezd na Lysou horu. Slovo dalo slovo a v pátek ráno vyjíždíme od místa ubytování, penzionu Anet, dokonce ve čtveřici. Lysou krom mne chce vidět také Milan Schindler. Jako čtvrtý jede Zdeněk, s tím, že se v Krásné, u odbočky Lysou, od nás na dvě – tři hodinky odpojí. Vyjede si „jen“ na nedaleké Visalaje a připojí se k nám po našem sjezdu z Lysé na druhé straně hřebenu. My ve trojku zdoláváme Lysou a vzpomínáme s Jarykem, jak jsme si tady v r. 2012 udělali výjezd v rámci srazu v Těrlicku. Na Lysé se zdržujeme tak akorát na vypití jednoho pivka a pádíme dolů k přehradě Ostravici, kde už nás čeká Zdeněk. Místo setkání zvané Ústí, je jedním z nejhezčích výhledů na přehradu. Společně se pak klikatou cestou nahoru dolů se po cca 3,5, km dostáváme ke hrázi. Zde si krátce užíváme pěkného výhledu ze svahu přímo na sympatické vodní dílo i na hory v pozadí. 

25.sraz Cyklobandy Čekyně u Přerova, Dětský tábor 18. - 20.5. 2018

Fotogalerie:

Video z trasy:

Na posledním srazu v létě 2017 v Těchoníně se k naší cyklo družině přidaly dvě nové tváře. Jiřka a Míla. Stává se, že občas někdo nový mezí nás zavítá, odjede sraz a pak už se neukáže. To ale nebyl případ těchto dvou. Jiřka sraz s námi odjela a přijela i na ten další do Čekyně. A Míla? Ta ten další rovnou pořádala. O tom, jak se ji to povedlo, se dozvíme níže. Obvykle na tomto místě popisuji nejdříve průběh přesunu z bydliště do místa srazu a ani teď nečiním výjimku. V Ostravě – Svinově se nejdříve setkávám se Zdeňkem. Než přijede další člen do party Asterix, tak ještě stíháme najít jednu kešku a pak už všichni společně jedeme vlakem do Přerova s příjezdem 9.25. Ze zdejšího nádraží to máme do kempu jen cca 8 km, celý den před námi, tak vyrážíme na kolečko po okolí Přerova. Ne jen tak nazdař Bůh, máme vyhlídnutou, asi 80 km dlouhou  trasu přes Pivín, který je zhruba v polovině.Cestou se zastavujeme na krásném soutoku Bečvy s Moravou, svačinku odbýváme na náměstí v Kojetíně a konečně kolem oběda kroužíme „náměstíčkem“ v Pivíně. Není nám však dopřáno uhasit žízeň pivkem, hospoda zde v tuto chvíli nemají v provozu žádnou. Jeden místní chlapík nás posílá do 2 km vzdálené Skalky. Což je řešení, ale náš hlavní záměr dát si v Pivíně pivo, by se jaksi minul účinkem.

 26.sraz Cyklobandy Dolní Věstonice, kemp U Langrů - 14. - 16.9. 2018

 Fotogalerie:

 Video z trasy: 

 

Již delší čas se na Cyklobandě lehce  nadhazovalo téma „BURČÁK“. Myšleno tak, že po dvou běžných srazech v průběhu roku, ještě společně krátce poctíme svou návštěvou i vinné sklípky na Jižní Moravě. Nakonec se z „posezónního“ povyražení vyklubal zcela regulérní sraz v Dolních Věstonicích. Akorát jsme tradiční termín v srpnu zaměnili za záři, abychom se více trefili do aktuální sezóny burčáku. Příjemné i ty méně příjemné starosti se zařizováním „věcí“ kolem pořádání srazu jsme svěřili Jarykovi. S burčákem má z dřívějška nějaké zkušenosti a navíc může sázet na zdejší kontakty ohledně ubytování, tak proč toho nevyužít. Jaryk tedy včas zařídil vše potřebné a můžem vyrazit.

Ovšem předpověď počasí na období srazu byla pro cykloturistiku hodně pesimistická. Rosničky v TV každý den nabízely jinou variantu. Od té horší po ještě horší, až ve finále na sobotu odněkud zázračně vyhrabaly odhad, že se v sobotu a někde i neděli, sem tam může někde ukázat i sluníčko. S tímto krásným a nadějným slibem se Zdeněk, Asterix a já soukáme v Ostravě,Svinově do rychlíku směr Brno. 

24. sraz Cyklobandy Těchonín Lesovna 25. - 27.8. 2017

Fotogalerie Krtek: 

Asterix - článek, fota a videa.....pátek      sobota      neděle

Letní sraz v r. 2017 dostal do vínku Jaryk. Jestli měl z pořádání obavy, to nevíme, ale zvládl to víc než z bravurou. Už jeho počáteční minuty začaly nevšedně. Po předchozí domluvě se setkáváme skoro všichni už na nádraží v Zábřehu v poměrně vysokém počtu devíti lidí z jedenácti. Moc nechybělo a od vlaku jeli s námi i Danka s Pepou. Vítací procedura tak probíhá už na nádraží a dnes je peprnější v tom, že mezi nás nově zavítala Míla.

Setkání tolika lidí se nám tak zamlouvalo, že ani po tom, co dojel vlakem (9.34) i Asterix, hned ještě neodjíždíme. Mámě celý den před sebou a tak si dovolíme v klidu posedět možná i půlhodinku na terase nádražní restaurace. Až poté začínáme ukrajovat první z cca 52 km, dělících nás od místa ubytování v Těchoníně.  Máme štěstí, že stačí pár šlápnutí a jsme od nádraží v Zábřehu mimo město. Po širokém chodníku, linoucím se proti proudu Moravské Sázavy, se nejenže dobře jede, ale stíháme v pohodě ještě mezi sebou vést rozhovory. Ještě lepší podmínky na debaty máme za obcí Lupěné, kde najíždíme na perfektní cyklostezku, vzniklou na bývalé železniční trati. Pamětníci si jistě vzpomněli, že jsme tudy již jednou na srazu jeli, když nám tento úsek poprvé představili Ája s Mirkem. Cyklotrasa podobného ražení se ale vůbec neomrzí a s radostí si dáváme repete. Akorát s tím rozdílem, že tehdy to bylo jen po Hněvkov a dnes po ní jedeme až do Hoštejna.

22. sraz Cyklobandy - Oščadnica 2016' Penzión Drevorubač      29. - 31.7. 2016


Fotogalerie: 

Video z trasy: 

První sraz na Slovensku byl v Súlově, psal se rok 2008 a pořádal jej Jarek - SK s Milkou - SK. Já jsem si řekl, že zkusím zařídit ten druhý. Pro ubytování jsem vybral penzion Drevorubač v Oščadnici, který je vzdálen jen cca 5km  od mé rodné obce Zborov na Slovensku v okrese Čadca. Na Zborově už nebydlím víc jak 30 let a mnohé se zde i v širším okolí změnilo.

Mé cyklo zájmy ale nejvíce potěšila nová cyklostezka, která probíhá Zborovem a začíná jen na skok od místa našeho ubytování. Vede od jednoho konce Bystrické doliny (Krásno nad Kysucou) až po její konec v obci Vychylovka, a je dlouhá cca 28 km.

Moje cesta načíná v tuto chvíli ale někde jinde, jak jinak, když bydlím v Havířově. S Asterixem mám domluvenou malou kulišárnu která má být překvapením hlavně pro Zdeňka. Byť svou účast na srazu oficiálně neoznámil, naskytla se mu možnost přijet, což činí příjezdem na nádraží v Havířově – Suché. Nedaleko něj má na mne Zdeněk, ale nakonec jsem byl překvapen já, neboť shodou okolností ti dva náhodou setkali dříve než jsem dorazil já. Ve trojku se nám na Slovensko pojede lépe než ve dvojici, to je jasné.

21. sraz Cyklobandy Velká Kraš, Penzion Hukovice   20. – 22.5. 2016

Fotogalerie:
Video z trasy: 

Pozvánku na 21.sraz nám vystavila Danka s Pepou. Oba se již nejednou na předešlých srazech zmiňovali o Rychlebských horách, které jsou jejich oblíbenou lokalitou. Nutno dodat, že pro nás další byl tento kus země na severozápadní straně Jeseníků hodně velkým „polem neoraným“. Je tedy nejvyšší čas to napravit a projetí krajem na kolech v průběhu srazu je tou nejlepší volbou.Dojet na sraz po vlastní ose, ať se koná kdekoli, patři k nepsanému privilegiu Radka.

Radek sice na tento sraz neplánuje přijet, ale stejně jej já se Zdeňkem ani dálku nehodláme o tuto „výsadu“ připravit. Možná bychom chtěli, ale je to pro nás přece jen krapet trošku daleko. Alespoň část trasy jedeme vlakem.  Část znamená dojet z Ostravy, resp. z Havířov do Opavy a pak už hezky za své. Opavsko je vůbec pro nás hodně vděčný kraj. Cyklotrasa směr Krnov vede převážně kolem řeky, navíc po rovince, samé příjemné „věci“. Za jiných okolností by se k nám v tomto městě připojil Asterix, ale nemá volno v práci, tak dál jedeme sami. Pokračujeme na Město Albrechtice, kousek před ním si připomínáme místo otočky první cyklobandí stovky. Od tohoto místa již jedeme pro nás novým prostředím, byť stále po známé CT č. 55. U Heřmanic cyklotrasu opouštíme, neboť chceme jet přes Zlaté Hory a Mikulov v naději, že tam budou menší kopce.

17. sraz Cyklobandy Hradec nad Moravicí, kemp Kajlovec    22.- 25.5. 2014

Fotogalerie: 

Tento sraz měl takovou malou, nechtěnou „předehru“ ve formě přesunutí termínu pořádání srazu. Stalo se to v historií pořádání srazu poprvé. Důvodem byly povodně v regionu a mimořádně nepříznivá situace s počasím v původním termínu. Dorazit v něm na sraz by znamenalo prosedět 3 dny v kempu, bez šance vůbec vyrazit na kola. Náhradní varianta byl s počasím opak o 180° i když slušnou přeháňku jsme si taky užili. 

Na cestu do Hradce nad Moravicí jsem měl parťáka Zdeňka, se kterým jedeme spolu od Ostravy. Do Opavy kopírujeme stejnou trasou jako na poslední sraz v Karlově s Paragánem. Změnou bylo až odbočení v Opavě na CT 551, kterou se po projetí Kylešovic dostáváme k řece Moravici. Podél ní pohodlně až do Hradce. Zde Moravici opouštíme a v závěrečném úseku do kempu Kajlovec se necháváme doprovázet o poznání menším vodním tokem se jménem Hradečná. Zdeněk i já jsme pořadatelé tohoto srazu, takže by bylo zahodno být zde mezi prvními, abychom stihli doladit případné „detaily". Třeba jako správcem kuchyně a kempu zapomenutá naše objednávka na špekáčky a chleba. Než jsme se nadáli, tak správce tento nedostatek bleskurychle napravil nákupem potřebného v marketu v Opavě. Špekáčky si posléze opékáme večer u ohně. Krom již kompletně dorazivší Cyklobandy opéká s námi i správce se sympatickou rodinou. Než se pořádně setmělo, tak to už vypadalo, že jsou jako jedni z nás. Společně jsme pak strávili velice příjemný večer. Večer, jehož prima zpestřením byla oslava mých padesátin, ke kterým jsem dostal od cyklobanditů moc chutný narozeninový dort a kupu drobných dárků. Tuto milou pozornost jsem jim obratem vykompenzoval "otevřeným účtem" v kempové restauraci.

7. sraz Cyklobandy - Strážnice - ATC Lučina 08'                       22.-23.8. 2008

Fotogalerie:

Pátek 22.8. 2008

Srazy Cyklobandy se pro mne ukázaly jako záležitost, na kterou se již dlouho dopředu začínám těšit. Na obzoru se pomalu rýsuje má třetí účast na srazu, který bude z těch tří zároveň také nejvzdálenější od mého domova. Koná se ve Strážnici a proto, abych se tam nějak dostal, vůbec nepřichází v úvahu dojezd po vlastní ose. Navíc můžu vyjet až po ranní směně, takže výpomoc vlakem je víc než vítaná. 

Z Havířova do Moravského Písku se tedy pohodlně vezu rychlíkem a pak zbytek kolem 17 km na kole. Do místního kempu ATC Lučina přijíždím v páteční podvečer už za počínajícího šera. Říkám si, že asi cyklobandity vyruším v přípravě na večeři, ale průjezd vstupní „bránou“ do kempu ihned rozptýlil mé obavy. Nedaleko recepce nacházím celou Cyklobandu pěkně po kupě, právě u probíhající večeře. Lepší variantu pro přivítání se všemi jsem si nemohl přát a pěkně po řadě obcházím jednoho po druhém. Alespoň nehrozí, že bych na někoho zapomněl, když ještě nemám takový přehled o všech cyklobanditech. Tento vítací „ceremoniál“ mi přijde, že je sraz od srazu srdečnější, není problém vidět, že mne čím dál víc začínají brát za „svého“. Když tato milá „záležitost“ skončila, vyřizuji si formality kolem ubytování a konečně i já se dostávám k večernímu jídlu, ostatně už mi dost vyhládlo. Mezitím se stihla u mých spolustolovníků rozproudit prima zábava, ostatně jak jinak a sám jsem po chvilce nenápadně vpadl do nejlepšího.

 "Mapování" nové cyklotrasy 005 Krásno - Vychylovka, borůvky, Lysá a Havířov.   9.7. 2013    175 km

Fotogalerie: 

Cyklotrasa z Ostravy do Beskyd (Ostrava, Landek - Ostravice, přehrada Šance) 

Fotogalerie:
 
Mapa trasy:

Ostravskem a Frýdeckomísteckem můžou zaznít cyklofanfáry. Cyklisté, vyznavači in - line bruslení nebo jen ti, jenž se rádi procházejí kolem řeky Ostravice, dostali v roce 2014 moc hezký dárek. Momentálně se lze pohodlně po rovince svézt na kole od Ostravy - Landeku až za obec Ostravici. Resp. ještě kousek nad obec, k hrázi přehrady Šance, tento úsek je už ale více do kopečka. Trasa ve z 95% po samostatné cyklostezce mimo silniční komunikace a je velice vhodná pro rodiny s dětmi.