úterý 22. září 2015


Výlet na kole na Lysou, v docela netradičním termínu                  odjeto 3.12. 2006  

 
Fotogalerie: 


Je zajímavé sledovat můj cykloturistický vývoj, co se týče termínů výletů na Lysou. V začátcích jsem jezdil výlučně v letním období, později jsem chtěl Lysou zachytit i v podzimních barvách, tak jsem se odhodlal i na výjezdy na pomezí října a listopadu. 


Nakonec jsem se, jakožto dostatečně studenými větry ošlehaný a horou x-krát prověřený "matador" vydal prubnout, jak to nahoře vypadá počátkem zimy. Jak známo, zima na Lysé trvá někdy již od konce října a trvá minimálně do konce března, takže 3. prosinec byl ideální termín hlavně proto, že nahoře na vrcholu Lysé v tu dobu ještě neležel sníh, ale zimu tam přesto již lecco připomínalo. 


pondělí 21. září 2015

Cyklovýlet: Okruh Kysuce - Orava - Kysuce                115 km                           23.7.  2006'
 
Fotogalerie:

 

 
Z Havířova do Čadce jsem jel již na kole několikrát, ale není to nic, co bych chtěl na výletní trasu doporučit. Po hlavních silničních tazích už vůbec ne a pokud si chce člověk užít silniček "za Čadcou", jen by zbytečně vyplýtval energii už "po cestě". Využívám tedy na přiblížení pohodlí vlaku, na ten jsem hodně zvyklý. Z Čadce (415 m.n.m.) jedu již na kole  směr Krásno n. Kysucou (384 m.n.m.). Trasa vede malinko z kopce, vyjma stoupání, krátce po výjezdu z nádraží na výpadovce z města. 

neděle 20. září 2015

Cykloputování za krásami Západních Tater po "panoramatické" silnici mezi Liptovským Mikulášem a Zubercem s pokračováním na Oravu a Kysuce   173 km 
25.6. 2006'

Fotogalerie: 
 

Do  Liptovského Mikuláše ( 575 m. n.m.) se dopravuji ranním rychlíkem z Českého Těšína, po cca 2,5 hod. jízdy, což je pro mne "coby – dup." Je neděle asi 8 hod, provoz na silnicích očekávám minimální, naopak teploty maximální - má být až 34 °C. Utěšuji se, alespoň v horách to nebude taková výheň. Po opuštění města ještě kousíček sjedu k přehradě Liptovská Mara, nemohu si tento symbol Liptova a Slovenska nechat ujít a nevyfotit se u něj žádnou fotku. 

Po návštěvě u vodní nádrže se vracím zpátky na hlavní silnici č. 584, dnes s ní budu "kamarád" dlouhé kilometry. Její rovinatý charakter se za Liptovským Trnovcem začíná pomalu měnit v pozvolné stoupání. Hory jsou každou chvíli blíž a blíž, což mi říká, je ten správný čas k doplnění tekutin. Poslední možnost je v obchůdku v Liptovských Matiašovcích (640m. n.m.). Další variantou je nabrat vodu za obcí ze Suchého potoka, v lokalitě Podmeštrová, jako činím já. Do Zuberce (760m n.m.), na druhé straně kopce, je to sice odsud „jenom“ 20 km, ale hned za vesnicí L. Matiašovce mně čeká asi 8 km dlouhé stoupání s převýšením o 460 metrů. 

sobota 19. září 2015

Č.Těšín - Ustroň - k prvním přehradám od pramene na řekách  Wisla (PL) a  Orava (SK) - Čadca                              200 km          4. srpen.  2004                                                


Trasa Č.Těšín - Třinec - Lišná - Ustroň (PL) - Wisla - přehrada Jezioro Ciernianskie - Przelecz Szarcula - Stecówka - Ochodzita - Milówka - Ujzsoly - Glinka - Novoť (SK) - Zákamenné - Oravská přehada a zpátky na Zakamenné - Oravská Lesná - os.Demänová  - Vychylovka  - Nová Bystrica -  St. Bystrica - Zborov - Krásno nad Kysucou - Čadca

čtvrtek 10. září 2015

Cykloturistika v Alpách 2003
Jak se jezdí do nebe   Cyklistický výlet na Passo dello Stelvio (2758 m.n.m.) a Gavii (2621 m.n.m.)


Passo Tonale  (1884 m.n.m.) - Cagne (663 m.n.m.) - Passo Palade (1518 m.n.m.) - Merano (322 m.n.m.) - Trafoi  (Gomagoi) 1286 m.n.m.) - 170 km

"Královská etapa" Trafoi - Gomagoi (1286 m.n.m.) - Passo dello Stelvio (2758 m.n.m.) -  Bormio (1215 m.n.m.) - Santa Caterina (1738 m.n.m.) - Passo di Gavia (2652 m.n.m.) - Ponte di Legno (1258 m.n.m.) - 100km

Fotogalerie1:
Fotogalerie2:

Ten, kdo má v sobě kus srdíčka pro pohyb na kole v kopcích, musí být unesen stejně jako já, když poprvé spatří tento pohled zachycující stoupání na Stelvio ve směru od Trafoi.

2.7. 2003
Tohle bych si chtěl jednou vyjet", byly mé první slova po spatření  článku o Stelviu v Cykloturistice č.04/2000. Jako první krok pro splnění tohoto snu bylo vyhledání CK na internetu, specializující se na cykloturistiku, která jezdí do této oblasti. Výběr nakonec padl na  CK JUHÁSZ, i z důvodu, že má odjezdové místo i z Havířova. Vybral jsem si osmidenní cyklozájezd do oblasti Passo Tonale, s ubytováním v penzionu v Ponte di Legno (1258m.n.m.)


Program CK nezklamal, první tři dny pobytu v krásném místě pod vysokými horami, jsem se skvělou partou cykloturistů pokaždé dostal s kolem na některý z kopců v okolí, zpravidla do výšky kolem 2000m n.m. Na čtrvtý jsem si se dvěma parťáky Petrem a Honzou domluvil individuální program - cyklo výlet na vzdušnou čarou 35 km vzdálené Stelvio
(2758 m.n.m.) a Gavii. (2652 m.n.m.), ke kterým se ale muselo 170 km oklikou kolem hor. Naše odhodlání nám nezkazil ani noční vytrvalý déšť, předpověď totiž hlásila na "náš" den pěkné počasí a vskutku ráno byla obloha jako "vymetená". Pro nás tři jasný signál tedy na nic nečekat a vyrazit Máme před sebou velice náročný túru, pokusíme se v jednom dni zdolat 260 km s 4 600 metrovým převýšením.

pátek 19. června 2015

Moje jubilejní, 500. keš "Rozhledna"

 

Fotogalerie


Čas utíká jako voda a při hře geocaching to platí neméně stejně. Svou první keš "Šaunštejn" jsem nalezl 23.7. 2013, od té doby uběhly téměř dva roky a v polovině června 2015 můžu již slavit jedno pěkné jubileum. Mám za sebou zdolanou již pětistou keš. Když se blížilo dovršení tohoto moc pěkného čísla, přemýšlel jsem na které pěkné keši "zakulatím" svou pětistou statistiku. Náhoda tomu chtěla, že právě v tom čase byla nedaleko mého bydliště  spuštěna nová keš "Rozhledna". Rozhledna má parametry obtížnosti dvou bodů z pěti a obtížnost terénu 4,5 bodů z pěti. Což v reálu znamená, že jí není těžké najít (je vidět zdaleka), ale je mnohem těžší ji zdolat, neboť je vysoká cca 35 m. 

úterý 28. dubna 2015

Z archívu : Moje zážitky z cest v  dřívější  "knižné" úpravě, ještě když "nebyl" internet.



(1993 - 2008) V okruhu mých známých jsem nebyl sám, kdo si po návratu ze svých výletů, dělával poznámky či zápisky o těchto výletech. Někomu stačil obyčejný sešit, někdo si rovnou začal psát kroniku jako knihu, maloval do ní obrázky a lepil fotky. Svět tak uzřely občas opravdu krásné kroniky, když se to umělo.

 
Kromě popisu trasy, kreslení mapky, jestli pršelo nebo svítilo sluníčko ap., jsem zaznamenával i drobnosti, co mne cestou zaujaly. Někdy se tak stalo, že jsem z 90 km dlouhému výletu  vytvořil článek i o velikosti formátu A4. Pravda, záleželo od velikosti písma.

Tvorba takové knihy/kroniky byla někdy náročná, ale krásná. Člověk hlavně nesměl v textu udělat chybu. Článek musel být předem připraven, abych nemusel později litovat, že jsem na něco zapomněl. A do rukou psaného textu  nelze vložit nové věty. Není divu, že když nastala možnost pořídit si domácí tiskárnu, byla moje volba jasná. Ovšem bylo nutno vymyslet, jak vytisknutým stránkám dát podobu „knížky“. 

Jako nejvhodnější mi tedy přišlo vytisknutou stránku formátu A4 s již nalepenými fotkami z výletu vsunout do průhledné fólie, tzv. Euroobalu. Tyto "stránky" jsem pak zacvaknul do šanonu a "kniha" byla na světě. Vhod mi přišlo taky to, že jsem kdykoli mohl její obsah rozšířit. Pro názornost nabízím detailní pohled na 7 naskenovaných stránek z výletu „Kolem Hrubého Jeseníku“ (odkaz)


Sotva jsem stihl vyrobit jednu kroniku pomoci tiskárny, už jsem začal tíhnout k jiné technologii. A může za to dostupnost nového média - internetu do běžných domácností. Díky pomocí svých synů jsem se stal natolik počítačově gramotným, že jsem si dokázal vytvořit i jednoduché webové stránky. Na mně věc nevídaná, jako bych se naučil číst. A najednou těch možností. Už jen taková digitální fotografie. Už ne tři čtyři fotky z kinofilmu nalepené na A4, nyní jsem mohl dát do článku fotografiií i třeba padesát. Žádné vyvolávání fotek ve Fotolabech, nyní stačilo vložit digitální fotky přes webový portál a bylo to. Nebylo ovšem vše tak růžové, jak by se mohlo zdát. Papír je papír a co je psáno, to je dáno. Jenže webové prostředí má tu vlastnost, že se klidně může stát, že člověk přijde o práci, kterou s takovým nadšením postupně vytvořil. Tím že se mu na jeho webové stránky někdo úmyslně nabourá. A pak nemá ani kroniku a ani web. Může ale začít znova, ale s tím, že si své stránky lépe zabezpečí. Nebo si rovnou vytvoří blog, který skýtá větší záruku bezpečnosti stránek. Cestou tvorby blogu jsem se vydal i já, uvidíme zda bude hladká nebo trnitá.




Poznámka o obrázku vlevo: Dnes s lehkým úsměvem vzpomínám na striktní omezení mapových servrů z let kolem r. 2000. Byl výslovně zdůrazňován zákaz kopírovaní map. Nesměl jsem své výlety na webových stránkách doplňovat mapou s projetou trasu. Řešil jsem to buď „ručně“ namalovanou mapou, jako je na obrázku anebo přidáním odkazu na zdroj (výrobce) mapy u použitého mapového výřezu. Toto období trvalo možná 10 let. Od té doby se producenti internetových map předhánějí v nabídkách na stažení a používání právě těch jejich map. Tento obrat o "milion" stupňů je vskutku neskutečný a nemůžu říct, že bych nebyl výslovně potěšen. Navíc nabídka je čím dál lepší, mapy kvalitnější.  Není problém si projet virtuálně na internetové mapě nějakou trasu, podívat se jaký má profil, kolik nastoupám výškových metrů, či kolik bude měřit kilometrů a ještě i vypočítá kolik přibližně budu na to potřebovat času. A kdyby mi někdo kdysi řekl, že mi mapová aplikace bude hlásit na trase "odbočte doleva, pokračujte 800 metrů rovně", tak bych mu řekl, že je blázen. Dnes je to běžná realita. A krásná.

Zde nabízím aspoň krátký pohled zpátky na několik stránek "kroniky"




Ukázka z výletu popisujícího trasu v Nízkém Jeseníku a zaznamenání momentu krátkého zastavení u Víti Dostála před jeho farmou Šťastná planeta v Hlubočci, asi 3 roky po jeho návratu z úspěšné cesty kolem světa. Návdavkem si odnáším od něj kresbu kola a autogram


 




Vpravo: Povídání o zdařilém cyklozájezdu do italských Alp v oblasti Ponte do Legno.

Vlevo: Část článku s netradičním zaznamenáním výškového profilu z dvou výjezdů na Lysou za sebou v jednom dni

 






Část článku popisujícího zdolání průsmyku Passo dello Stelvio (2758m.n.m.), vpravo certifikát obdržený na vrcholu

 





Část popisu výletu na Vychylovku, přes Vrátnou dolinu, krátce na Považí a zpátky na Kysuce (Slovensko)









Vlevo: Mapka a část článku z výletu na Oravu. Na ukázku přináším ručně kreslenou mapu výletu. Této době byla poplatná strategie strikného zákazu šíření mapových podkladů mimo osobní potřebu u papírových map a v obdobném duchu se to neslo i později i u map na netu. Proto tato "kreslená" varianta, pokud jsem s distributory nechtěl přijít "do křížku". 

Vpravo: O jednom barevném podzimním výjezdu na Lysou.