Lysá hora - první návštěva nové chaty KČT. (turistika)
Fotogalerie:
Čekal jsem, že po vystoupení z vlaku se budu brodit sněhem, ale bylo jej možná méně než těch havířovských bídných 5 cm. No nic, návleky proti sněhu pro dnešek asi zůstanou v batohu, ještě uvidím, co bude výše. Celou cestu z Havířova až sem mi na modré obloze svítilo sluníčko, v Ostravici taky. Jenom kolem vrcholu Lysé se "ochomýtá" pár bílých chuchvalců, možná mlha, možná mraky.
Po zdolání skoro půlky cesty pozoruji, že se množství chuchvalců zestonásobilo a sluníčko prosvitne již jen tu a tam. Nakonec se vůbec vytratilo a pod vrcholem již jen mlha kolem. Ne silná, dohlednost je cca dvě stovky metrů. V tu chvíli lituji, že jsem byl včera líný a nevyšlápl si nahoru o den předem. Dle webky zde bylo nádherně, vrchol Lysé byl zalitý sluncem a v mlhy pod horami čouhaly jen vrcholky Smrku a Kněhyně. Marné, na Lysé je každý den jinak. Trošku zklamán si jdu vylepšit náladu do nové chaty KČT, ještě jsem zde od její zprovoznění nebyl. Z venku vypadá trošku jako krabice, ale vnitřek mne překvapil.
Útulné prostředí, dokonce s kachlovou pecí si hned získalo mou přízeň, ale vzápětí o ni musely hodně bojovat s výhledy, které se z těchto prostor návštěvníkovi nabízí. Tento bonus dosud nenabízela žádná z dosavadních chat. O případné změně počasí k lepšímu se bylo možno dovědět jen změnou světelného jasu za oknem. Tady jsem to měl v "přímém přenosu".
A dnes přímo i ukázkově. Než jsem vypil půlku svého premiérového piva a kafe, tak se mraky na obloze jaksepatří roztrhaly, ne moc, prostě tak akorát. Vzniklými mezerami sluníčko krásně prosvítilo beskydskou krajinu a zalilo nejen vrcholek Lysé hřejivou, nádechem oranžovou barvou. Nechce se mi věřit takovému obratu počasí, po tom, co jsem před necelou půlhodinou vyšlapal na vrchol, bych na tuhle situaci nevsadil ani zlámanou grešli. A přece jsem se dočkal.
Dopíjím zbytek lahodných nápojů za ceny hodně srovnatelné, jaké se dosud platily za občerstvení na Lysé. Byla obava, že nové provozy vyženou ceny nahoru, zatím se tak neděje, snad tento stav vydrží i nadále. Opouštím hlavní místnost, ve které se kolem třetí odpoledne těší ze stejné kulisy asi 10 - 15 lidiček a pomalu spěchám ven podívat se, jak se to sluníčko s těmi mraky pere.
Venku před chatou si následně užívám paprsků slunce a neskutečně fotogenického prostředí, které spolu vytváří tmavé mraky na obloze a právě zlatavým sluncem zalité a do bíla zahalené stromy v okolí vrcholu. Prostě radost vytáhnou foťák a trošku si té malebnosti pořídit i na památku. Pochodil jsem tam po okolí vrcholu možná půlhodinku, než se mi hlavní aktér slunce poroučel za nejbližší nejvyšší vrchol a to je Smrk. Západ slunce trochu urychlily i mračna, které se nějak zhmotnily právě v této oblasti a na závěr dne způsobily, že se kraj namísto teplé oranžové najednou převlékl do chladné namodralé barvy. Ale i tato skutečnost byla hodná několika fotek, které jsem si neopustil cestou dolů z Lysé, druhou půlku sestupu jsem již jako tradičně při pěších túrách absolvoval v šeru, resp. ve tmě.
Žádné komentáře:
Okomentovat