sobota 23. dubna 2016


Přes čtyři nejvyšší beskydské vrcholy - turistika                  19.5. 2012

Fotogalerie:
  

Na tuhle bláznivou akci jsme se s Alešem domluvili celkem snadno a rychle. Zbývalo jen vyřešit mou dopravu na srazové místo, jelikož bydlím trošku mimo dosah zbylých účastníků. Nakonec to Aleš vyřešil tak, že vyslal pro mne do Havířova Míša a on jel s Markem druhým autem. Obě posádky se setkáváme  na parkovišti v hotelu v Raškovicích. 




Zde plánujeme zakončit svou tůru, takže je jasné, že aspoň někdo z nás musí zdolat celou trasu a dojít až sem. Jedno auto necháváme zde a společně všichni čtyři odjíždíme druhým do  výchozího bodu k hospůdce Na Maraláku v Bystrém. Po vystoupení z auta je zde pod horami ještě poměrně chladno, není divu, ještě není ani pět hodin. Auto necháváme zde u hospůdky a opravdu hodně svižným krokem se ubíráme vstříc horám. Chtě nechtě se musím přizpůsobit zvolenému ostrému tempu a jen věřím, že tihle mí tři spoluturisti jen testují mé chodecké schopnosti a že časem v tempu povolí. Doufal jsem marně a spíš se zdálo, že ještě přidávají. Nelze se divit, že netrvalo dlouho a stáli jsem na první metě ze čtyř - na Kněhyni. (1257m.n.m.) 


Dáváme první společné do sbírky vrcholů a scházíme k Malé Stolové. V jednom místě beze stromů si dáváme krátkou pauzu na posilnění a zároveň si vychutnáváme si čím dál teplejší hřejivé paprsky ranního sluníčka. Pak sestupujeme do Čeladné k prameni Cyrilka. Zastavení se hodí pro doplnění tekutin a opět vzhůru do kopce. Cílem je Smrk. Na vrchol vedou všelijaké klikaté cesty, i my z počátku tak trošku "klikatíme", ale zakrátko to berem přímo skoro rovně nahoru, tzv. Smrkovou hrankou". Kolem  desáté hodiny tak máme na kontě již druhý vrchol v pořadí - Smrk (1276m.n.m.) Zde se pauza na odpočinek odbývá přímo na vrcholu a i když už únava se právem hlásí ke slovu, pocity mám parádní. Jak z výhledů, tak i z počasí a i z atmo, kterou sála naše skupinka. Dolů  pokračujeme směr Malý Smrk a různými spletitými chodníčky jsme za nějaký čas nad přehradou Šance. Pohled na její malebnost mi na chvíli dává zapomenout na pobolívající svaly a otlačené prsty v botech při sestupu. Na hrázi se bohužel loučíme s Míšou, nedoléčené zdravotní komplikace ji nedovolily pokračovat dál. 


Na Lysou tak pokračujeme již jen ve třech a o to rychleji, neboť se mi zdá, že Aleše z Markem jakoby někdo pokropil živou vodou. Teprve teď vidím, jak jim stíhám jen s vypětím všech sil. Ale výsledek to má. Byť se cesta nahoru dost táhla, stejně jsme na vrcholu Lysé ( 1323m n.m.) dříve než jsem čekal. 


Je jen mladé odpoledne (14. hod.) a tak si za odměnu dopřáváme delší pauzu i s jedním nezbytným pivem a na oslavu třetího vrcholu panákem Becherovky. Původně jsem ráno odhadoval, že budu moc a moc rád, když dnes "došlapu" aspoň na Lysou, ale euforie ze tří zdolaných vrcholů mně lehce zlákala pokusit se i o ten poslední čtvrtý na Travném. Tentokrát poprvé nesestupujeme až do úplného údolí, jako po předchozích vrcholech, ale jen o cca pětset výškových metrů na Visalaje. Tam jsem se krátce u chaty zastavili na občerstvení a nabraní vody a vydali se naposledy do kopce. 


Většinou jsem měl raději stoupání do nahoru než sestup a to kvůli pobolívajícím prstům v botách, ale tento výstup už byl hodně o morálce. Zdolání spousty km se už notně projevovalo v nohách a tak jsem měl dojem, že je za sebou jen vláčím. Ale asi to nebylo zas tak marné, neboť kolem půl sedmé stojíme i na posledním z vrcholu na Travném (1203m n.m.). 


Následuje vzájemná gratulace ze zdolané výzvy, poslední vrcholové foto, malá pauza na odpočinek a krátké poklábosení z turisty, kteří tam dorazili nějaký čas před námi. Sestup do Raškovic jsem pak naštěstí zvládli ještě za světla, původně se počítalo s tím, že asi na trase "zatmíme". Dle údajů od Aleše jsem tento den nastoupali cca 3252 výškových metrů a přešli odhadem 50 km. Na to, že má zatím nejdelší turistická trasa v horách nebyla delší než nějakých 16 - 17 km, tak jsem moc rád, že jsem to dokázal.

pátek 15. dubna 2016


 Lysá hora - turistika              23.11. 2011

Fotogalerie:

Turistický výlet na Lysou. Budíček ve 4.00 ráno, z Havířova odjezd vlaku ve 5.06, příjezd do Ostravice 6.23. Na Lysé jsem byl krátce po osmé hodině, konečně jsem po několika dlouhých dnech viděl sluníčko. Výhledy daleké, teplota velice příjemná a pocity moc fajn. 

Jak se ukázalo, vybral jsem si na výstup ten správný den, dnes se počasí v poledních hodinách docela pokazilo, takže o to větší spokojenost. Návrat: Odjezd vlaku z Ostravice 12.25, příjezd domů kolem půl třetí. Když to tak porovnám, na kole bych dal Lysou časově zhruba stejně, ale tentokrát jsem to měl pro změnu trošku pohodlnější.

pondělí 11. dubna 2016


Turistika Polsko - Výlet z průsmyku Przelecz Salmopolska (934m.n.m.) na horu Skrzyczne (1257m.n) a zpět    24.9. 2011

Fotogalerie:


Turistický výlet s rodinkou autem na průsmyk Przelecz Salmopolska (934m.n.m.). Od průsmyku již pěšky na Skrzyczne (1257m n.m.) Trasa vedla přes horu Malinóv (1114m.n.m.), Malinowska Skala (1152m.n.m.), Male Skrzyczne (1211m.n.m.) a zpátky. Výlet by se dal nazvat tak trošku i jako výlet kolem bizarních stromů a tvarů, tolik poškozených smrků a kmenových vývratů jsem zatím nikde neviděl, zato výhledy byly přímo ideální. Občerstvení v místní chatě poblíž vrcholu a pěkná podívaná na paraglaidisty.



pondělí 4. dubna 2016


Foto vzpomínka na chatu Plesnivku na Lysé hoře.

Fotogalerie: 



Bývalá chata Plesnivka na Lysé hoře si zaslouží, aby se na ni vzpomínalo jen a jen v dobrém. Jako prima nápad mi přišlo probrat se svými alby z Lysé hory a vybrat fotky, které i po létech prozradí něco o půvabu a nesmazatelném charizma vnitřních prostor. Zvenku sice moc krásy nepobrala, ale zato zdatně dovedla odolávat špatnému počasí i orkánům, které bičují Lysou více než jiné naše hory. 

Fotky jsou za období od r. 2004 až do jejího zbourání v září 2011. Ti, kteří Plesnivku zažili, tak ji jistě ještě mají v živé paměti. Pro ty, kteří se o její bývalé existenci dovědí až z tohoto článku, mám toto shrnutí. Byla to chata, která působila velice útulně a prostorně. Zejména v chladných dnech bývala od rána příjemně vyhřátá. A že jich na Lysé bývá. Do roku možná polovina. Za tento komfort mohli turisté poděkovat kamnům, opravdu netypického tvaru. Kromě toho, že výdatně vytápěly celou místnost, tak personál chaty pro turisty "vyrobil" důmyslnou konstrukci, na které sa dalo docela rychle usušit oblečení - místa tam bylo dost. 

neděle 3. dubna 2016


Dovolená Roháče: část druhá - sluneční. Výlety na Volovec, Sivý vrch a návrat domů. - 2.- 6.7. 2011

Fotogalerie:

Po několika propršených dnech  naší dovolené pod Roháči se konečně počasí umoudřilo a bylo pěkně už od rána. Auto parkujeme na parkovišti pod Spálenou a plní nadšení se vydáváme Rohačskou dolinou po červené TZ směr Tatliakova chata. Kousek před ní odbočujeme na zelenou TZ , vedoucí k sedlu Zábrať (1650 m .n.m.) 


Klikatý chodník nás pomalu vede výš a výš nad pásmo lesa až se ocitáme jen na holinách s trávou se spoustou různého lučného kvítí. Všude kolem se nám nabízí ničím nerušené nepřeberné množství výhledů po krásných horských štítech. V tu chvíli člověk nemůže mít jiný pocit než hodně příjemný. Tedy pokud se jen kouká kolem. Pokud se podívá nad sebe, tak nevěří očím, kam se až vine chodník před ním. Cesta do nebe je nejlépe odpovídající termín. Postupujeme pomalu nahoru po žluté TZ k rozcestníku na Rákoni (1876m n.m.) Dál a hlavně výš se necháme vést modrou TZ až k Volovci (2063m n.m.) Dosažení tohoto vrcholu je pro nás moc příjemnou odměnou, moc jsme tomu nevěřili, že by se nám to mohlo povést. 


pátek 1. dubna 2016



Dovolená Roháče: část první - upršená.  Cesta do Zuberce, Roháče na "dosah" a výlety po okolí       2. - 6.7. 2011

Fotogalerie:



2. - 6.7. Výlety: Oravice -Juráňova dolina  Tiesňavy - sedlo Umrlá - Bobrovecká dolina
Skanzen Oravskej dediny Brestová
Oravský hrad
Demänovská ľadová jaskyňa
Látaná dolina - Prieková

Rodinná dovolená v Habovce (Zuberec). Ubytování v Penzionu Daniela, poblíž Studeného potoka. bylo hodně prima. První část pobytu nám dešťové přeháňky narušily plány s touláním po horách. Přesto jsme nevydrželi "sedět na zadku" a zkusili aspoň do hor malinko nakouknout. A když už byla předpověď hodně špatná, tak jsme se dali na "kulturu" návštěvou skanzenu a Oravského hradu, který je zblízka opravdu majestátní. Jako nečekaný bonus jsme k podvečeru několikrát dostali možnost využít chvilkového protrhání oblohy a vyfotit si okolí Habovky v docela příjemném světle.