čtvrtek 29. prosince 2016


14. sraz Cyklobandy - Mohelnice, ATC  Morava    23. - 26.8. 2012

Fotogalerie: 

Video od Asterixe: Ruda - Uničov - Mohelnice
Video od Asterixe: Mohelnice - Bouzov - Litovel - Úsov - Mohelnice

Video od Asterixe: Mohelnice - Mírov - Zábřeh - Brníčko - sjezd z Bradla - Veleboř - Mohelnice


Jarní sraz r. 2012 se z důvodu těžké autohavárie Yarise nekonal. Shodou okolností jej měl pořádat, ale v čase srazu měl docela jiné starosti, hlavně jak se dát zdravotně zpátky do kupy. I další – letní sraz, svěřený Jarykovi, měl namále. Na poslední chvíli mu něco do toho vlezlo. Situaci narychlo zachránili Ája s Pájou a uspořádali sraz v Mohelnici. Vše potřebné na fungování srazu zajistili v rekordně krátké době a zaslouží velice hluboko vykřesanou poklonu.

Ale to dost předbíhám, tohle jsem měl napsat na konci článku. Začínat jsem mohl třeba tím, že cestu na sraz jsem částečně absolvoval z Asterixem. Nejprve mne čekala cesta z Havířova do Opavy vlakem. Pak již na kole po parádní cyklostezce č. 55 do Krnova, kde mne u Petrova rybníku čekal Petr. Společně jsme pak jeli vesničkami Krnovska přes Brantice, Nové Heřminovy, Bruntál. Václavov u Bruntálu, Malá Štáhle, Rýmařov, Horní Město, Tvrdkov, Ruda, Křivá, Dlouhá Loučka, Uničov, Litovel až do Mohelnice. Petrem naplánovaná trasa byla sice mírně kopečková, ale jinak hodně luxusní s minimálním provozem aut. Navíc jsme si ji trošku zpestřili výjezdem na atraktivní Křížový vrch nad obcí Ruda.


I páteční trasa prvního dne srazu, kterou naplánovali Ája s Mirkem slibovala návštěvu hodně  zajímavých míst. Pár km po výjezdu z kempu zastavujeme na nevšední exkurzi v Muzeu tvarůžků v Lošticích. Další jejich perličkou byla návštěva hradu Bouzov, mimochodem stále moc krásného. Krásná dominanta nás potkala i o kus dál v obci Řimice, kde jsem výskyt skvěle zachovalého pravoslavného chrámu opravdu nečekal.

V programu byly také Mladečské jeskyně, ale vzhledem k tomu, jak se na trasách loudáme, bylo nutné nějak smazat časové manko. Návštěvu jeskyně jsme tedy z časových důvodů „odpískali“ a tak jsme v její blízkosti stihli akorát pěkně v klidu poobědvat. Další cesta nás zavedla do pivovaru v Litovli, resp. zastavení  na „jedno“ v místní Pivovarské hospodě. Po lehkém doplnění pitného režimu hravě překonáváme několik stoupání k zámku Úsov. Ale než tam dojedeme, čeká nás milé setkání. Na kraji silnice na nás čeká Milka s Yarisem, který se už cítí tak dobře, že zkouší rehabilitaci po úrazu pomocí kola. Nebydlí odsud daleko a tak se přijeli podívat, jak nám to šlape. Přivítání to bylo samozřejmě velice srdečné, což by bylo i jiných okolností, než dnes. Po chvíli už pokračujeme společně dál. Nemožno si nevšimnout, že Yaris opět třímá za jízdy v ruce kameru, jako dříve. To je to dobré znamení.


Sobotní trasa nás zavedla do blízkého okolí na výsost atraktivní lokality, i když jak pro koho. Nevzpomínám si, že bych viděl fotky hradu v nějakých turistických bedekrech, přestože vypadá velice fotogenicky. Jednalo se totiž o hrad Mírov, kde sídlí nejpřísněji střežená věznice v naší vlasti. Hrad - věznici jsme si prohlédli poměrně zblízka, zhruba ze vzdálenosti kolem 70m, z bližší vzdálenosti už byl zákaz fotografovat.
 

Po Mírovu míříme moc hezkým prostředím ke Krchlebům, taková cesta nahorů dolů, na pět km nám přibylo cca 250 výškových metrů. Sjezdu z kopce do  Bozéňova se  bylo třeba věnovat důkladněji, neboť se jelo po vydroleném asfaltu. Ale do Bozéňova (Restaurace Koliba) na občerstvovací pauzu jsem dorazili všichni v pořádku. Rádi zjišťujeme, že zde mají krom dobrého piva i skvělé kafe, každému lze jen doporučit. Také lze doporučit krásný sjez do obce Lupěné a následnou projížďku po krásné nové cyklostezce. Ta vznikla na opuštěném drážním úseku železniční tratě v úseku Zábřeh - Česká Třebová. Nová trať vede jinou trasou přes tunely.   Zde zbyla komunikace ve velice hezkém prostření mezi kopci, krásně se vinoucí podél řeky  Moravské Sázavy. Moc a moc jsem si tento úsek užili.  V Hněvkově přejíždíme na opačnou stranu řeky a vracíme se po klidné místní silnici opět do Lupěného. 

Od neustálého rozhlížení kolem řeky nám trošku vyhládlo. Otázku jak zahnat hlad jsme se pokusili vyřešit v Restauraci na Špici v Postřelmově. Zvoleno bylo to nejlepší řešení, protože zde vaří opravdu dobře. Doporučit lze třeba bramborové knedlíky, plněné masem a podávané se zelím. Ty byly prostě "uňo ňuňo. Už se tak na srazech stává, že po dobrém obědě nás vzápětí čeká kopec. Což není nejlepší varianta, ale v poklidným tempem se to dá zvládnout. Platí to i v případě zdolání kopce přes Kolšov, směr hrad Brníčko.

Na překlenutí horizontu, odkud už je hrad vidět, se nám dostává zajímavých pohledů na kraj, jeden hezčí od druhého. Jistě podobné to bude i naopak – pohledem z hradu. Už se moc těšíme, až tam budem. Cestou k němu nás potkala velice příjemná záležitost, která se již na srazech těžko kdy bude opakovat. Kousek od hradu, pod strání s přímým výhledem na hrad, přijíždíme k občerstvovacím stánkům, postaveným kvůli závodu horských kol. Závod před chvíli skončil a pořadatelé se stánky chystali "zbourat".  Jelikož jim zbyla spousta proviantu a viděli, že jsme taky od cyklistického fochu, nebylo pro ně nic jednoduššího, než nás pozvat "ke stolu". Velkorysou nabídku jsme rádi přijali. Díky kaloriím spáleným v kopci již bylo v našich bříškách místo a tak jsme jim trošku pomohli, ať toho nemusí tolik sklízet.


 Po poděkování za nečekané pohoštění máme před sebou zmiňovanou příkrou stráň k hradu. Jedno poučení nevhodnosti plného žaludku před kopcem nestačilo, už je tady druhé. Není divu, že jsme všichni, až na Pepu, svá kola různě dlouhé úseky nahoru tlačili. Hrad Brníčko to jsou spíše ruiny, ale stejně moc pěkné. Chvíle strávené prohlídkou ruin a také výhledy od nich byly další hezkou perličkou srazu. 

A aby jich nebylo dost, přesun lesem a loukami v lokalitách mezi Šebenou, Cikánským bukem a Nedvězím, to bylo z říše pohádek. Putujeme po hladkých a nebo travnatých chodníčcích, úzkých tak pro jedno kolo. Nevíme zda dříve máme vnímat louky, po kterých jedeme a nebo nespočetné výhledy. Prostě dokonalé prostředí hřebenové trasy. Z té sjíždíme až u obce Nedvězí. Zde chvíli frčíme po asfaltu a pak opět hurá na lesní cesty se závěrečnou singltrakovou pod vyvýšeninu s vyhlídkou s názvem Bradlo. Kola necháváme kousek pod Bradlem, na jeho samotný vrchol se musí pěšky. Vyhlídka má tu dobrou vlastnost, že krom prima rozhledu po širokém okolí nabízí pohled i do míst, kde bydlí naši dnešní průvodci Ája a Mirek. Sjezd z Bradla, to byla další třešnička na dortu. Jedeme přes různě hustý les po úzkém chodníčku mezi stromy po modré TZ směrem do Lipinky. 


Zde se k nám připojil Radek, který si odskočil z nedalekého souběžného srazu lehokolistů. Posléze pokračujeme do Police a Třeštiny, kde se pár z nás stavilo v jedné milé místní hospůdce u známých od Áji, část pokračovala přímo do kempu. Večerka se nám pak protáhla do půlnoci. Poděkovat Áji A Mirkovi za přípravu trasy a skvělý sraz, předání štafety příprav dalšího srazu Milce a Yarisovi  a vůbec probrat, co se ještě neprobralo, netrvá chviličku a proto se nešlo spát příliš brzo.

Díky tomu jsme zaregistrovali, že se spustil déšť, který vydržel „bubnovat“ po střeše chatky celou noc. Horší bylo, že pršelo i ráno. Představa má a Asterixe, že odjedeme ze srazu, tak jak jsme přijeli, tedy po vlastní ose, dostávala pořádně na frak. Déšť však naštěstí téměř ustal v čase, kdy probíhalo rozloučení s účastníky mohelnického srazu. Mně i Péťovi tedy nic nebrání, abychom se vydali směr Litovel, Uničov, Paseka, hrad Sovinec, Jiříkov, Břidličná a Bruntál. Zde se s Péťou, jenž pokračuje na Krnov loučím a již sám jedu směr Opava. Z Opavy domů do Havířova využívám služeb Českých drah a vezu se vlakem.


pondělí 5. prosince 2016


13. sraz Cyklobandy - Těrlicko, Hostinec v Zátoce ..aneb HORY - DOLY   18. - 21.8. 2011

Fotogalerie:


Letní sraz Cyklobandy tentokrát zavítal do bezprostřední blízkosti mého bydliště - Havířova. Tady to dobře znám a tak jsme nabídl cyklobanditům, že je zdejším krajem provedu v rámci jedné části srazu. Druhou část povedou Paragán s Regecem. Od těchto dvou mi jen bylo doporučeno, ať na trase není moc kopců a že bych mohl do trasy nějak „zakomponovat“ zdejší šachty. Ubytování zajistili oni a to v penzionu Hostinec V Zátoce. 

Penzion se nachází v pěkném prostředí na břehu Těrlické přehrady, tudíž skýtal záruku, že se v něm všichni budou cítit příjemně. V páteční ráno máme trošku dřívější budíček, než obvykle na srazech bývá. Hlavně z důvodu, že v programu dnešní trasy je zařazena i exkurze v Nošovickém pivovaru Radegast a to na již 10°° hodinu. Nošovice sice odsud nejsou daleko, ale je to přes kopec v Soběšovicích s následním sjezdem do Dolních Domaslavic. Dohodnutý čas jsme nakonec nestihli o 10 minut, ale naštěstí bylo na nás „počkáno“.

čtvrtek 1. prosince 2016


12. sraz Cyklobandy - Štramberk, Kemp U Kateřiny           20. - 22.5. 2011

Štramberk není od Havířova daleko a nemusel jsem moc váhat, zda na sraz pojedu po vlastní ose. Jen jsem si musel trošku přivstat, abych byl v kempu U Kateřiny včas. Nerad bych organizátorům srazu Dance a Pepovi přidělával starosti jestli už mají vyjet na trasu a nebo chvíli na mně jako opozdilce počkat. Já to stihl, takže cyklobandité mohli i se mnou vyjet dle časového plánu za prvními společnými km dvanáctého srazu. Prvním korálkem na trase je nedaleké městečko Kopřivnice. 


středa 16. listopadu 2016


11. sraz Cyklobandy - Zdobnice, Orlické hory, Chata Jitřenka     20. - 22.8. 2010' 

Fotogalerie (vlastní fotky)

Fotogalerie: Foto z webu Cyklobandy (259 foto s popisky od Dais)


Na tento  letní sraz jsem opět dorazil jako poslední.  V mém podání  už klasika – příjezd v páteční ráno na místo, krátce před výjezdem na trasu. Zatímco ostatní tužili kolektiv už od čtvrtečního  pozdního odpoledne, já v ten čas ještě pobýval doma. Směr Zdobnice jsem vyrazil až v pátek brzo ráno, ale stihl jsem dorazit akorát včas. Dokonce mi jej trošku i zbylo, abych si v klidu vytřídil věci z brašen na ty, které nechám na chatě na pokoji a ty, které nutně potřebuji dnes na trase. 

Hlavně jídlo a oblečení. Oblečení ale moc nebude, už po cestě sem nebylo možno přehlédnout, že se rodí pěkný sluneční den a předpověď je taky příznivá. Naše ubytování je situováno do chaty, která má sice už nejlepší časy za sebou, přesto však působí hodně útulně a hlavně je v ní všechno, co potřebujeme. Tady se nám bude večer moc příjemně odpočívat po slibované náročnější trase. Tak nejvyšší čas se na ni vydat. Kolem místního kostelíka sjíždíme kousek z kopce a pak zas nahoru proti proudu říčky Zdobnice míříme do Liusinho údolí. Zde se nám nabízí pěkné pohledy na spoustu původních stavení, takže krátká pauza na focení a postupujeme dále. Další zastávkou, již o něco delší je na Šerlišském mlýně (860m n.m.). Příjemné prostředí láká na jedno, někdo si dal,  pro jiné to bylo po ránu příliš brzo. A někdo si nedal, neboť věřil tomu, že po pivu „tuhnou „ nohy. A nás zrovna čeká stoupání do kopce po modré TZ na horu Šerlich, resp. na Masarykovu chatu.(1027m n.m.). 

úterý 15. listopadu 2016


10. sraz Cyklobandy - Jedovnice, kemp Olšovec - Drahanská vrchovina   21. - 23.5. 2010

Fotogalerie vlastní: 

Fotogalerie web Cyklobandy (481 fotek s vtipnými popisky od Dais)

Na tento můj zatím nejdelší sraz s Cyklobandou jsem se tentokrát vypravil sám. Všichni už byli na místě, zatímco já ještě v brzké páteční ráno zdolával trasu z Havířova do Jedovnic zprvu pomocí vlaku do Vyškova a posléze už po vlastní ose  do Jedovnic. Do kempu Olšovec jsem přijel akorát včas, resp. na mne chvilku se startem etapy Cyklobandité počkali. Ještěže už dneska máme mobily, díky kontaktu od Zdeňka se vědělo, že už jsem „za humny“. Přivítání tudíž bylo mimořádně vcelku rychlé, abych nezdržoval. 


Zpozoroval jsem mezi Cyklobandity i několik nových tváří, na bližší seznámení bude dost času na trase a nebo pak večer. Už se docela těším. Jen co jsme vyrazili z kempu, tak si nelze nevšimnout s jakou vervou se do jízdy pustila Andyho mladší ratolest Kačka. Samozřejmě jede ještě na přípojné tyči za Andym, ale  zabírá ostošest a vůbec neremcá. To nebývá u tak malých dětí vždy dobrým zvykem. Prvním větším zastavením na trase se pro nás stává vysílač Kojál. Obrovská stavba, člověk si připadal pod ní hodně titěrný. Aby nám Kojál nezapadl mezi objekty z kategorie „viděli jsme“, tak nám Andy nám s tomuto objektu povyprávěl některé technické zajímavosti, ostatně jako i jiných nevšedních objektů v průběhu tras obou dnů. 

středa 2. listopadu 2016


9. sraz Cyklobandy Osoblažsko - Bohušov          22.8. 2009

Fotogalerie: 


9. Sraz Cyklobandy v Bohušově na Osoblažsku se rozhodl uspořádat Péťa, mezi námi občas zvaný "Asterix".  Na zajištění všeho kolem srazu byl sám, jelikož poblíž nikdo z cyklobanditů nebydlí. Ale Péťa je zdatný organizátor, se vším si poradil na výtečnou, následující řádky jsou toho důkazem. Osoblažsko není zatím cyklisticky profláknuté místo a i proto se tam všichni z nás těšili a byli zvědaví, jak to tam asi vypadá. Zda zvěsti o Bohem zapomenuté zemi, mají něco do sebe, nebo jde jen pocit na velké pohodlí zvyklých turistů. 

Většina "cyklobanditů" na místo dorazila už ve čtvrtek v podvečer, aby se v klidu mohla vydat v páteční ráno na okružní trasu kolem Krnova. Petr v jejím průběhu cyklobandity povodil po oblíbených místech, která nemá daleko od domova. A jistě měl radost z toho, že se tato místa líbila i těm, kdo s ním tu páteční trasu jel. Nepochybuji, že bych také patřil mezi ně, ale já i Paragán jsme o tuto páteční "chuťovku" přišli. Důvod prostý – na sraz jsme přijeli až v sobotu ráno. Aby nám dvěma nebylo líto, že jsme neměli zážitek, tak nám náhoda přichystala jeden hned z rána. Po přesunu vlakem z Havířova do Opavy, nás čekala „zahřívací etapa“ po vlastní ose z Opavy do Osoblahy (cca 50 km). 

čtvrtek 20. října 2016


8. sraz Cyklobandy - Sedmihorky 09'  7.5. - 9.5 2009 

Čtvrtek 7.5. 2009 - Cesta na sraz
Jarní sraz r. 2009 byl svěřen na starost Táni a Jirkovi. Dosud jsme se toulali po mnoha pěkných místech kolem Beskyd či jinde na Moravě, teď nám tito dva přichystali pár pěkných tras v Podkrkonoší v oblasti Českého ráje. Za základnu byl zvolen proslulý kemp ATC Sedmihorky.  Mezi cyklobandity se již "vyprofilovala" jistá skupina, která nejezdí na srazy auty a já patřím do této skupinky. Dle délky trasy se jede na sraz buď po vlastní ose a nebo častěji vlakem a pak po vlastní ose.

Tento případ platí i tento sraz.
Je nutno brzo vstávat (3.00), abych se dopravil vlakem z Havířova do Ostravy. Tam se setkávám s Hrazdou a Zdeňkem a krátce čekáme na rychlík Šírava s odjezdem ve 4.25. Po jeho příjezdu má Zdeněk u nakládání kol menší problémy kvůli průvodčí, neboť se jí nelíbí brašny na nosiči, byť prázdné. Nakonec uznala, že si nemusí dělat starosti kvůli brašnám, neboť jejich obsah si Zdeněk nese sebou do kupé. V Olomouci k nám přibyla ještě Dáša a rázem bylo v našem kupé ještě o něco hlučněji, než dosud. Možná jsme i někoho v sousedních kupé rušili. Ale co naplat, od posledního srazu se mnohé událo a bylo to třeba trošku probrat. Alespoň nám cestování utíkalo rychleji, takže v Pardubicích jsme byli cobydup. Zde na peróně Hrazda objevuje pro něj novou značku piva – Pernštejn, samozřejmě jej hned i okoštoval.

středa 12. října 2016


Promítání ze srazu ve Strážnici - Šternberk 09'       14.3.2009

Fotogalerie z webu Cyklobandy s původními komentáři od Dais


Příjemné posezení  s cyklobandity v salónku restaurace Magic bowling ve Šternberku. Na programu bylo promítání videa ze srazu ve Strážnici 2008, které nám ze sezbíraných fotek všech, co na srazu fotili a vlasních video záběrů sestavil Yaris. Milka se pak podílela na  grafickém zpracování obálky. 

Vytvořili tak pro nás hezkou vzpomínku na sraz, zachycenou na DVD. Jiná Milka - SK zase upekla pro nás výtečný zákusek a všichni ostatní přispěli dobrou náladou, kterou rozdávali nejen při prezentaci videa, ale i pak posléze při bowlingu. 

pondělí 10. října 2016



7. sraz Cyklobandy - Strážnice - ATC Lučina 08'                       22.-23.8. 2008

Fotogalerie:

Pátek 22.8. 2008
Srazy Cyklobandy se pro mne ukázaly jako záležitost, na kterou se již dlouho dopředu začínám těšit. Na obzoru se pomalu rýsuje má třetí účast na srazu, který bude z těch tří zároveň také nejvzdálenější od mého domova. Koná se ve Strážnici a proto, abych se tam nějak dostal, vůbec nepřichází v úvahu dojezd po vlastní ose. Navíc můžu vyjet až po ranní směně, takže výpomoc vlakem je víc než vítaná. 

Z Havířova do Moravského Písku se tedy pohodlně vezu rychlíkem a pak zbytek kolem 17 km na kole. Do místního kempu ATC Lučina přijíždím v páteční podvečer už za počínajícího šera. Říkám si, že asi cyklobandity vyruším v přípravě na večeři, ale průjezd vstupní „bránou“ do kempu ihned rozptýlil mé obavy. Nedaleko recepce nacházím celou Cyklobandu pěkně po kupě, právě u probíhající večeře. Lepší variantu pro přivítání se všemi jsem si nemohl přát a pěkně po řadě obcházím jednoho po druhém. Alespoň nehrozí, že bych na někoho zapomněl, když ještě nemám takový přehled o všech cyklobanditech. Tento vítací „ceremoniál“ mi přijde, že je sraz od srazu srdečnější, není problém vidět, že mne čím dál víc začínají brát za „svého“. Když tato milá „záležitost“ skončila, vyřizuji si formality kolem ubytování a konečně i já se dostávám k večernímu jídlu, ostatně už mi dost vyhládlo. Mezitím se stihla u mých spolustolovníků rozproudit prima zábava, ostatně jak jinak a sám jsem po chvilce nenápadně vpadl do nejlepšího.

čtvrtek 6. října 2016


6. sraz Cyklobandy - Súlov - Manínska Tiesňava 08'                 7.- 9.5. 2008

Fotogalerie: Odkaz na fotky na našem webu Cyklobandy i s původními popisky od Dáši (Dais)

První sraz Cyklobandy, který dostal té výsady, že se už uskuteční na Slovensku. Malý rozdíl proti dosavadním srazům byl v podobě drobné komplikace s výměnou peněz a s vyřízením cestovního a zdravotního pojištění. Pro mnohé z Cyklobandy to budou první cykloturistické km, ujeté na Slovensku a tak byli plni očekávání, čeho se jim dostane.

Cesta na sraz po vlastní ose (Havířov - Považská Teplá)  - 7.5. 2008



Já už měl těch slovenských km za sebou pěknou řádku, ale směrem na  Považskou Teplou zatím žádný. Po domluvě na webu Cyklobandy mám ale jistotu, že ji nemusím jet celou sám. Společnost mi bude dělat Zdeněk, Asterix a Hrazda. Nádraží Frýdek - Místek bylo zvoleno za místo, kde si dáme "scuka". Hodinky našeho dojezdu k nádraží máme "seřízeny" dle Asterixova příjezdu vlakem z Krnova krátce před devátou hodinou. 


Na místě mne mile překvapí skutečnost, že s námi pojede ještě i Bob a manželka od Hrazdy - Markéta. Je fajn, že sebou máme i „ženský prvek“, tím spíše, že se jedná o veselou ženskou, jak jsem zjistil cestou dál. Díky Hrazdovi, jenž znal různé boční cestičky v úseku mezi Frýdkem a Ostravicí, jsme prakticky vůbec nemuseli na rušné souběžné komunikace. Poučná zkušenost hlavně pro mne, jelikož občas tudy jezdím do Beskyd na Lysou  horu. I za Ostravicí si užíváme klidného prostředí na lesní silničce, vedoucí po levém břehu přehrady Šance (z našeho pohledu). Kousek před Masarykovým údolím potkáváme Radka, který nám přijel naproti z Bílé, kde na nás čekal a nějak se už nudil. Přestože už Radek měl za sebou dlouhé km díky cestě po vlastní ose z Prostějova, nedělalo mu problém zajet si další a další km navíc. Že je tohle u něj normální, jsem taky zjistil postupně časem na dalších srazech.
Radek završil náš součet na konečnou sedmičku.

pondělí 19. září 2016


5. sraz Cyklobandy Visalaje - Beskydy                          24.8. 2007
 
Fotogalerie:


Už si přesně nevzpomínám, jak jsem se na web Cyklobandy vlastně poprvé dostal, a ani to není důležité. Z nějakého důvodu jsem se zapojil do diskuse na jejich stránkách. Zaujala mne věcná témata kolem cykloturistiky a také hromada jejich fotek z cyklosrazů. Srazy "cyklobandité" pořádali  2x ročně, první obvykle na počátku května a druhý na konci srpna.  

Program byl ve se stylu příjezd na místo ve čtvrtek večer  a nebo v pátek ráno, pak absolvování páteční a sobotní trasy, v neděli ráno rozloučení a odjezd domů. Na jeden takový "srpnový" v r. 2007 jsem dostal od Cyklobandy pozvání, ať se přijedu taky podívat a společně projet naplánované trasy po Beskydech. Pro mne to byl dost krok do neznáma, znal jsem cyklobandity jen s diskusí na jejich webu a krátkého setkání z jara téhož roku v Havířově na promítání fotek z již uskutečněného srazu ve Šternberku. Vzhledem k tomu, že sraz probíhal vlastně nedaleko, v okolí Visalají, kde jsem tak trošku "jako doma", nebylo nad čím váhat.

úterý 6. září 2016

Cykloturistické výlety  2013 - 2003

2014     22. - 25. 5. 2014
17. Sraz Cyklobandy Kemp Kajlovec Hradec nad Moravicí

2013  19.11. 2013
Poslední výjezd na kole na Lysou horu v r. 2013  (Havířov - Lysá hora)

2013 - 9.7.2013
Mapování nové cyklotrasy 005 Krásno - Vychylovka - Čadca - Lysá hora - Havířov

2013 - 6.6. 2013
Lysá hora - cyklo

2013 - 24.5. 2013
Z Havířova do Bruntálu přes Lysou horu a Praděd

2013 -     29.4. a 1.5. 2013
Lysá hora na kole a pěšky

2012         12.10 - 15.11.
Souhrn fotek ze čtyř posledních výjezdů na Lysou v r. 2012

2012           5.10. 2012        109 km

Na Zborov ...na hřiby...na kole



Turistika - výlety:

27.7. - České Švýcarsko, část 2 (24.-27.7. 2013)

21.7. - České Švýcarsko, část 1 (20.-23.7. 2013)

17.6. - Z Morávky (Úspolka) na Kolářovu chatu Slavíč - 2.3. 2013

15.6. - Veľká Rača - k vrcholu kolem sjezdovek Laliky a Marguška - 28.2. 2013

14.5. - Lysá hora - turistika - 8.2. 2013

5.5. - Orlické hory, Zdobnice - chata Kovárna, část druhá 4. - 8.7. 2012

4.5. - Orlické hory, Zdobnice - chata Kovárna - 4. - 8.7. 2012

23.4. - Přes čtyři nejvyšší beskydské vrcholy - 19.5. 2012

22.4. -Lysá hora - turistika - 3.3. 2012

15.4. - Lysá hora - turistika 23.11. 2011

11.4. - Polsko - Przelecz Salmopolska (934m.n.m.) - Skrzyczne (1257m.n) a zpět  24.9. 2011

3.4. -Dovolená Roháče - část 2. - sluneční. Výlet na Volovec a Sivý vrch, návrat domů
 
1.4. - Dovolená Roháče a okolí - část první - upršená 2. - 9.7. 2011

19.3. - Přes Dolné a Horné Diery na Veľký a Malý Rozsutec - 10/2010

11.3. - Lysá hora - zimní turistika  26.11. 2010

pátek 17. června 2016

středa 15. června 2016




Veľká Rača (SK), turistika na vrchol Rače kolem sjezdovek Laliky a Marguška.                      28.2. 2013


Fotogalerie:





pátek 13. května 2016


 Lysá hora turistika   8.2. 2013

Fotogalerie: 

Turistický výlet na Lysou horu, který se nesl v duchu takové hry sluníčka na schovávanou. Začátek výstupu z Ostravice byl za asistence sluníčka. Od Butořanky se zdálo, že výše bude již jen království paní Mlhy. Ale nakonec na vrcholu se v několika sekundových intervalech mezi hustými chychvalci mlhy  objevovalo i sluníčko. Což mně mile potěšilo. Podobné okamžiky, kdy se k  blížícím se západem slunce aspoň nakrátko zlepšilo počasí, mne potkalo na Lysé vícekrát, nejživěji mám v paměti to poslední ze série 3 výstupů. Článek: ODKAZ

čtvrtek 5. května 2016


Orlické hory, Zdobnice - chata Kovárna, část druhá            4.- 8.7. 2012

Fotogalerie:


sobota 23. dubna 2016


Přes čtyři nejvyšší beskydské vrcholy - turistika                  19.5. 2012

Fotogalerie: 


 
Pro více info klikni na "DETAILS" v mapce nahoře vpravo 

pátek 15. dubna 2016


 Lysá hora - turistika              23.11. 2011

Fotogalerie: 

Turistický výlet na Lysou. Budíček ve 4.00 ráno, z Havířova odjezd vlaku ve 5.06, příjezd do Ostravice 6.23. Na Lysé jsem byl krátce po osmé hodině, konečně jsem po několika dlouhých dnech viděl sluníčko. Výhledy daleké, teplota velice příjemná a pocity moc fajn. 

Jak se ukázalo, vybral jsem si na výstup ten správný den, dnes se počasí v poledních hodinách docela pokazilo, takže o to větší spokojenost. Návrat: Odjezd vlaku z Ostravice 12.25, příjezd domů kolem půl třetí. Když to tak porovnám, na kole bych dal Lysou časově zhruba stejně, ale tentokrát jsem to měl pro změnu trošku pohodlnější.

pondělí 11. dubna 2016


Turistika Polsko - Výlet z průsmyku Przelecz Salmopolska (934m.n.m.) na horu Skrzyczne (1257m.n) a zpět    24.9. 2011

Fotogalerie:  


Turistický výlet s rodinkou autem na průsmyk Przelecz Salmopolska (934m.n.m.). Od průsmyku již pěšky na Skrzyczne (1257m n.m.) Trasa vedla přes horu Malinóv (1114m.n.m.), Malinowska Skala (1152m.n.m.), Male Skrzyczne (1211m.n.m.) a zpátky. Výlet by se dal nazvat tak trošku i jako výlet kolem bizarních stromů a tvarů, tolik poškozených smrků a kmenových vývratů jsem zatím nikde neviděl, zato výhledy byly přímo ideální. Občerstvení v místní chatě poblíž vrcholu a pěkná podívaná na paraglaidisty.



pondělí 4. dubna 2016


Foto vzpomínka na chatu Plesnivku na Lysé hoře.

Fotogalerie: 



Bývalá chata Plesnivka na Lysé hoře si zaslouží, aby se na ni vzpomínalo jen a jen v dobrém. Jako prima nápad mi přišlo probrat se svými alby z Lysé hory a vybrat fotky, které i po létech prozradí něco o půvabu a nesmazatelném charizma vnitřních prostor. Zvenku sice moc krásy nepobrala, ale zato zdatně dovedla odolávat špatnému počasí i orkánům, které bičují Lysou více než jiné naše hory. 

Fotky jsou za období od r. 2004 až do jejího zbourání v září 2011. Ti, kteří Plesnivku zažili, tak ji jistě ještě mají v živé paměti. Pro ty, kteří se o její bývalé existenci dovědí až z tohoto článku, mám toto shrnutí. Byla to chata, která působila velice útulně a prostorně. Zejména v chladných dnech bývala od rána příjemně vyhřátá. A že jich na Lysé bývá. Do roku možná polovina. Za tento komfort mohli turisté poděkovat kamnům, opravdu netypického tvaru. Kromě toho, že výdatně vytápěly celou místnost, tak personál chaty pro turisty "vyrobil" důmyslnou konstrukci, na které sa dalo docela rychle usušit oblečení - místa tam bylo dost. 

neděle 3. dubna 2016


Dovolená Roháče: část druhá - sluneční. Výlety na Volovec, Sivý vrch a návrat domů. - 2.- 6.7. 2011

Fotogalerie: 


Po několika propršených dnech  naší dovolené pod Roháči se konečně počasí umoudřilo a bylo pěkně už od rána. Auto parkujeme na parkovišti pod Spálenou a plní nadšení se vydáváme Rohačskou dolinou po červené TZ směr Tatliakova chata. Kousek před ní odbočujeme na zelenou TZ , vedoucí k sedlu Zábrať (1650 m .n.m.) 


Klikatý chodník nás pomalu vede výš a výš nad pásmo lesa až se ocitáme jen na holinách s trávou se spoustou různého lučného kvítí. Všude kolem se nám nabízí ničím nerušené nepřeberné množství výhledů po krásných horských štítech. V tu chvíli člověk nemůže mít jiný pocit než hodně příjemný. Tedy pokud se jen kouká kolem. Pokud se podívá nad sebe, tak nevěří očím, kam se až vine chodník před ním. Cesta do nebe je nejlépe odpovídající termín. Postupujeme pomalu nahoru po žluté TZ k rozcestníku na Rákoni (1876m n.m.) Dál a hlavně výš se necháme vést modrou TZ až k Volovci (2063m n.m.) Dosažení tohoto vrcholu je pro nás moc příjemnou odměnou, moc jsme tomu nevěřili, že by se nám to mohlo povést. 


pátek 1. dubna 2016



Dovolená Roháče: část první - upršená.  Cesta do Zuberce, Roháče na "dosah" a výlety po okolí       2. - 6.7. 2011

Fotogalerie:



2. - 6.7. Výlety: Oravice -Juráňova dolina  Tiesňavy - sedlo Umrlá - Bobrovecká dolina
Skanzen Oravskej dediny Brestová
Oravský hrad
Demänovská ľadová jaskyňa
Látaná dolina - Prieková

Rodinná dovolená v Habovce (Zuberec). Ubytování v Penzionu Daniela, poblíž Studeného potoka. bylo hodně prima. První část pobytu nám dešťové přeháňky narušily plány s touláním po horách. Přesto jsme nevydrželi "sedět na zadku" a zkusili aspoň do hor malinko nakouknout. A když už byla předpověď hodně špatná, tak jsme se dali na "kulturu" návštěvou skanzenu a Oravského hradu, který je zblízka opravdu majestátní. Jako nečekaný bonus jsme k podvečeru několikrát dostali možnost využít chvilkového protrhání oblohy a vyfotit si okolí Habovky v docela příjemném světle.

sobota 19. března 2016

Přes soutěsku Dolné a Horné Diery na Veľký a Malý Rozsutec     podzim 2010





Podzim je v plném proudu a na horách stálé počasí. Není lepší výzvy pro výlet. Se dvěma kolegy z práce a synem jednoho z nich jsme si jako cíl vybrali tůru na oba Rozsutce nedaleko obce Terchová v Malé Fatře. Auto necháváme na parkovišti před hotelem Diery a vydáváme se po modré TZ proti proudu Hlubokého potoka, v dolní části soutěsky Dolné diery.


V potoku je naštěstí vody tak akorát, není vyschlý, ale není zas tak plný vody, aby jej nešlo překonat suchou nohou. Občas si lze vypomoct  několika můstky, občas se musí přímo do koryta a hledat místečko, kam opřít nohu pro krok dál přes vodu. Opatrnost je na místě, neboť kameny všude kolem jsou z vápence, po kterém to dosti klouže. Spadnout do vody by nebylo dobré, v hluboké soutěsce je hodně mrazivo. Je nutné nasadit čepky a rukavice, nízké sluníčko podzimních dnů se nemá šanci dostat až sem dolů, byť už je kolem 10 hodiny. Slunce vidíme až v místě, kde se soutěska více "rozevírá" a to v lokalitě zvané Podžiar. Zde stojí kousek od našeho chodníku dřevěná roubenka, prý se v sezóně skýtá v ní možnost občerstvení. Dnes je zavřená a my tak bez zastávky pokračujeme dál po modré, do značně náročnější části, zvané Horné diery. Zde jsou na mnoha místech nutné i několik metrů dlouhé žebříky pro překlenutí rokle. Místy jsou k dispozici také řetězy, abychom se mohli dostat výše. 

pátek 11. března 2016


Zimní Lysá                                    26.11. 2010

Fotogalerie:


Turistický výstup na Lysou horu se starším synem. Trasa:  po červené TZ z Ostravice - Lysá hora a zpět. Na vrcholu se nám povedlo potkat pravou zimu, zatímco v Havířově a blízkém okolí nebylo po sněhu ani památky.

středa 9. března 2016



Ze tří výstupů na zimní Lysou horu (12.1. - 8.2. - 16.2. 2010)


12.1.2010 -Trasa: Červená TZ: Ostravice - Butořanka - Lukšínec - Na Větrech - Lysá hora a zpět.
 Doprava vlakem ze sluncem zalitého Havířova do Ostravice, příjezd cca ve 13. hod. Cestou jsem se těšil jsem se na pěkné fotky, zasněžená Lysá jistě bude mít co nabídnout. Ale jak jsem se ve vlaku blížil k horám, můj optimismus klesal. Najednou se objevily nahoře těžké mraky, málem začalo sněžit. 

neděle 6. března 2016


Na skok do ukrajinského Užhorodu                  21.7. 2009


V roce 2009 jsme si jako cíl naši rodinné dovolené vybrali Zemplínskou Šíravu, poblíž východoslovenského města Michalovce. Kdysi Šírava patřila mezi nejvyhledávanější vodní plochy pro koupání na Slovensku, tak se tam chceme zajet podívat, co z té "slávy" zbylo. Počasí ve zdejším kraji prý bývá spíše teplejší a stabilné, přesto počítáme s tím, že nějaký pošmournější den může nastat. 

Doma jsme si pro jistotu připravili itinerář pro výlety do okolí po památkách. Nejvíce času jsme věnovali případnému výletu do nedalekého Užhorodu v sousední Ukrajině. Užhorod jako město není památka v pravém slova smyslu, ale nakonec zas tak daleko od tohoto slova jsme nebyli. Vzdálenost z Michalovců do Užhorodu dělá nějakých 40 km. Máme dvě možnosti, jak se tam dostat. Buď vlastním autem a nebo busem. Auto po zkušenostech lidí z netu, kteří si to odbyli v létech minulých, raději hned zamítáme. Hlavním důvodem je zkušenost předchozích turistů, kteří varovali před časovým zdržením na ukrajinské části hranice - i 6 hodinové pauzy kvůli celním kontrolám. Zkusíme tedy raději autobus. Ty snad tak dlouho kontrolovat nebudou.