pátek 15. září 2017


23. Sraz  Cyklobandy - Náměšť na Hané 2017' Sokolská ubytovna 28.4. - 30.4.2017

Fotogalerie:

Video z trasy:


Trošku komplikovanou cestou se k pořádání tohoto srazu dostala Ája s Mirkem. Letos na jaře moc volných víkendů cyklobandité neměli a tak byl vybrán netradiční termín - duben a to dne 28. Zcela mimo naše zažité zvyklosti byla také cesta na sraz v podání mne a Zdeňka. Přeháňky nás již v minulosti zastaviliy na chvíli, vzpomeňme třeba na nedávné putování do Oščadnice v r. 2016.

Ale aby ná provázel skoro na celých 70 km z Přerova do Náměště drobný déšť, těměř souvislý, to nikoliv. Navíc za nevalné venkovní teploty kolem 3°C.
Možná jsme se nechali trošku zmást tím, že v Přerově v danou chvíli nepršelo a tak jsme z vlaku vylezli, byť jsme mohli dojet až přímo do Náměště. Prostě jsme měli dost elánu na to zdolat překážku, kterou si na nás připravilo počasí. Abych nám "nalil čistého vína", s variantou, že za mrholení pojedem po vlastní ose, se počítalo už ve vlaku. 

Konec konců nám „jenom“ poprchávalo, ale Asterix to měl možná horší, alespoň z počátku. V Krnově se cestou na nádraží prodíral malou vrstvou sněhu a s brašnami na kole nejspíše působil jako exot. Ale pak jej čekala pohodová cesta vlakem do Náměště. Trošku deště si užil až při cca 300m přesunu od nádraží. To Zdeněk i já jsme měli být jak vodníci, ale nebylo tomu tak. Zdeňkovo oblečení kupodivu stíhalo odolávat počasí, já měl jistý problém s promáčenými návleky treter. Vinou bylo kolo bez blatníků, ale vložené sáčky pomohly tento nedostatek vyřešit. Zatímco se naše cyklo oblečení sušilo na pokojích ubytovny, tak jsme v tom civilním a suchém navštívili blízkou restauraci a strávili tam valnou část pohodového večera. V noci občas pršelo a vyhlídky na ranní vyjetí na trasu byly nevalné.  Přesto to byla holá skutečnost. 


Ráno bylo sice chladné, ale co bylo hlavní, sluníčko nesměle vykukovalo a po dešti ani památka. Tak navlečeni, jako ten sobotní den jsme ještě nikdy na srazovou trasu nevyjeli. Cestou a s přibývajícími km jsme samozřejmě z oblečení ubírali, někdy i docela hodně. Přece jen Haná není úplně rovinka a sem tam jsme se v nějakém tom kopečku i docela zahřáli.

Třeba hned na tom ten prvním v okolí Senice na Hané, Choliny a obcí Loučka. Zde nás potkává první příjemné zastavení u pramene Svatá voda u Choliny. Mimořádnou pozornost mezi námi poutal dvoj obraz u studánky, jenž se úhlem pohledu měnil z Panny Marie na Ježíše. Cirkevní tématiku jsme posléze o pár km dále ještě oživili venkovním prohlédnutím moc pěkného kostela v Cholině. Venkovní prohlídky, to je naše výsada, totéž činíme i u pěstírny cherry rajčat v Haňovicích. Tato pěstírna chutných plodů zaujala nejen svou rozlohou, ale i pohledy na zrající rajčata za okny na konci měsíce dubna. Další zajímavosti na trase byl průjezd kolem pravoslavného chrámu v Chudobíně, kde mimochodem mají kostely čtyři. V Chudobíně tedy rozhodně není žádná z církví chudá. 


 

Naše cesta plynule směřuje dál do obce Mladeč, pak projíždíme mostem přes řeku Moravu. Po zdolání cca 600m přijíždíme k zámku v obci Nové Zámky, ale naše zdržení je jen velice krátké. Nedaleko odsud se proplétá říční nivou Moravy parádní cyklostezka. Vede po loukách mezi stromy a to nás láká. A nejen to. Stezku zdobí dva objekty, které nelze nenavštívit.

Prvním je Vyhlídka na Obelisk. Stavba z r. 1808 ve tvaru komína byla údajně postavena jako berlička, pomocí které se povedlo překonat období hladu v tehdejší době. Nedalekou stavbu Templ z r. 1806 zase provází pověst, která romantiku místa ještě více posiluje. Krásně se nám tady jezdí i by se dál jezdilo, ale třeba postupovat dál. Oklikou se vracíme k zámku, jedeme dokonce přímo okolo něj, takže mu věnujeme i pohled docela blízký. Málem jsem zapomněl zmínit se o sluníčku, které se už pár hodin slušně snaží nás zahřát. Že se mu to daří, svědčí i naše zastavení na farmě Doubravský dvůr, na obzvláště chutnou zmrzlinu, vyrobenou z produktů této farmy. 


Ze zmrzliny se najíst moc nedá, na to je třeba hutnějšího a to nacházíme na náměstí v Litovli v restauraci U Marka. Tohle zařízení se nám opravdu oplatilo navštívit, neboť za cenu kolem 120 Kč se nám dostalo převelikých porcí chutného jídla. Nestává se nám často, že bychom měli problém dojíst na srazech jídlo, dnešek však byl nečekanou výjimkou. Třeba takové kuře v bramboráku, panečku, to byla bašta.

Litovel opouštíme nádhernou cyklostezkou č. 51. Stále se nějak motáme kolem řeky Moravy a je nám tu moc prima, tuhle pasáž si mimořádně vychutnáváme. Jeli bychom klidně dále podél jejího toku až do Olomouce, ale než jet do města raději odbočujeme směr Skrbeň, kde nás čeká soubor nadmíru zajímavých staveb ekologického zaměření.Z tolika kultury dostáváme žízeň, možná ani ne tak opravdovou jako „vytěšenou“. Těšíme se totiž na minipivovar Melichárek v Horce nad Moravou. Bohužel se mezitím už mírně ochladilo, takže piva „padlo“ trošku méně, ale i tak jsme poseděli možná i hodinku.

Akorát tak, aby nám vybyl čas na návštěvu pevnosti Křelov a na další, na dnes plánovanou aktivitu. Tou je výjezd na horu Velký Kosíř (442 m n.m.). Z Křelova sem jedeme po CT 6025A přes Vojnice, Tešetice a Slatinice. Nadmořská výška této hory, na které je k naší smůle uzavřená rozhledna, není nijak oslňující. Pokud si vezmeme jako výchozí bod Slatinice (244m n.m.), tak je nutno zdolat 200 výškových metrů. Cestou nahoru tak bylo třeba zabrat do pedálů, asi každý se různou mírou „orosil“. Není divu, že nahoře nám pak bylo poněkud chladněji. 

Výplaz nahoru na rozhlednu díky uzavření už nenásledoval, takže pořizujeme alespoň její foto a nezapomínáme ani na to naše společné. Dolů jedeme jinou cestou přes Lhotu pod Kosířem a přes Drahanovice. Zde  hodíme očkem po „Černé veži“ a užíváme si sluníčka, které díky absenci vysokých stromů výše v lese, nám opět krásně svítí nad hlavou.

Sice se už pomalu chystá zapadat, ale rádo ještě chvilku na obloze vydrží, aby nám zpříjemnilo závěrečný úsek přes  Loučany až do Náměště. Lepší tečku jsme si nemohli přát. Večer ještě zbylo Dance a Áji dostatek elánu na zhotovení spousty jednohubek, jakožto velice vítaného a hlavně chutného občerstvení k debatě, kde uděláme příští sraz. Pořádání bylo jednohlasně předáno Jarykovi a my mohli spokojeně odejít na kutě. Ráno se po snídani loučíme, tentokrát jen na pár měsíců a děkujeme počasí, že tak perfektně „drželo s námi“. Já se Zdeňkem poté vyjíždíme po vlastní ose směr Olomouc, odkud pojedeme domů vlakem. Počasí nám vydrželo i těch několik desítek km do Olomouce, takže jsme se dočkali i malé satisfakce za cestu na sraz.
 

pondělí 4. září 2017

22. Sraz Cyklobandy - Oščadnica 2016' Penzión Drevorubač      29. - 31.7. 2016


Fotogalerie:

Video z trasy:



První sraz na Slovensku byl v Súlově, psal se rok 2008 a pořádal jej Jarek - SK s Milkou - SK. Já jsem si řekl, že zkusím zařídit ten druhý. Pro ubytování jsem vybral penzion Drevorubač v Oščadnici, který je vzdálen jen cca 5km  od mé rodné obce Zborov na Slovensku v okrese Čadca. Na Zborově už nebydlím víc jak 30 let a mnohé se zde i v širším okolí změnilo.

Mé cyklo zájmy ale nejvíce potěšila nová cyklostezka, která probíhá Zborovem a začíná jen na skok od místa našeho ubytování. Vede od jednoho konce Bystrické doliny (Krásno nad Kysucou) až po její konec v obci Vychylovka, a je dlouhá cca 28 km.

Moje cesta načíná v tuto chvíli ale někde jinde, jak jinak, když bydlím v Havířově. S Asterixem mám domluvenou malou kulišárnu která má být překvapením hlavně pro Zdeňka. Byť svou účast na srazu oficiálně neoznámil, naskytla se mu možnost přijet, což činí příjezdem na nádraží v Havířově – Suché. Nedaleko něj má na mne Zdeněk, ale nakonec jsem byl překvapen já, neboť shodou okolností ti dva náhodou setkali dříve než jsem dorazil já. Ve trojku se nám na Slovensko pojede lépe než ve dvojici, to je jasné.

středa 7. června 2017

21. Sraz Cyklobandy Velká Kraš, Penzion Hukovice   20. – 22.5. 2016

Fotogalerie:
Video z trasy:
 

Pozvánku na 21.sraz nám vystavila Danka s Pepou. Oba se již nejednou na předešlých srazech zmiňovali o Rychlebských horách, které jsou jejich oblíbenou lokalitou. Nutno dodat, že pro nás další byl tento kus země na severozápadní straně Jeseníků hodně velkým „polem neoraným“. Je tedy nejvyšší čas to napravit a projetí krajem na kolech v průběhu srazu je tou nejlepší volbou.Dojet na sraz po vlastní ose, ať se koná kdekoli, patři k nepsanému privilegiu Radka.

Radek sice na tento sraz neplánuje přijet, ale stejně jej já se Zdeňkem ani dálku nehodláme o tuto „výsadu“ připravit. Možná bychom chtěli, ale je to pro nás přece jen krapet trošku daleko. Alespoň část trasy jedeme vlakem.  Část znamená dojet z Ostravy, resp. z Havířov do Opavy a pak už hezky za své. Opavsko je vůbec pro nás hodně vděčný kraj. Cyklotrasa směr Krnov vede převážně kolem řeky, navíc po rovince, samé příjemné „věci“. Za jiných okolností by se k nám v tomto městě připojil Asterix, ale nemá volno v práci, tak dál jedeme sami. Pokračujeme na Město Albrechtice, kousek před ním si připomínáme místo otočky první cyklobandí stovky. Od tohoto místa již jedeme pro nás novým prostředím, byť stále po známé CT č. 55. U Heřmanic cyklotrasu opouštíme, neboť chceme jet přes Zlaté Hory a Mikulov v naději, že tam budou menší kopce.

čtvrtek 23. března 2017


20. Sraz Cyklobandy, ATC Mlýn Velké Losiny 21. - 23.8. 2015

Fotogalerie: 
Video ze srazu:


Oznámení Áji na webu Cyklobandy o tom, že hodlá s Mirkem pořádat sraz v srpnu 2015 ve Velkých Losinách, nemohla být pro Cyklobandu lepší zpráva. Ta se časem ještě znásobila tím, že počet přihlášek se zakulatil na čísle deset. To byl po posledním srazu, kdy na start vyjeli jen čtyři, hodně skvělý příslib. Po mém dojezdu na místo, jsem zjistil, že nás je ještě o krapet více, ale o tom až později. 

Tentokrát nám nevyšlo časové sladění se Zdeňkem, který vyrazil na cestu do Velkých Losin již brzo ráno, takže jsem jel sám. Z Havířova vyjíždím vlakem kolem půl jedenácté a vezu se až do Krnova. Mohl bych pokračovat ještě i do Bruntálu, ale do večera času dost. Zkusím se trošku potoulat a třeba cestou najdu i nějaké ty kešky. Ať chci nebo ne, hra „geocaching“, které součástí hledání kešek je, se stává oblíbeným doplňkem mých cyklovýletů. Z Krnova jedu do Bruntálu po cyklostezkách č. 503 a 6162.  Pak už po běžné silnici č. 11 do Rýmařova. Za ním mně čeká  na několik serpentin do sedla Skřítek. Jako odměnu za zdolání sedla si pak mohu kousek níž vybrat „nález“ kešky u dřevěného kostelíka v Klepáčově, kam se dostávám pěkným sjezdem. 

pondělí 13. března 2017

19. Sraz Cyklobandy Rakovec, „Penzion U Hrazdů“    9. – 10.5. 2015
Tento sraz lze v klidu označit jako „minisraz“ v počtu zúčastněných a také délky jeho trvání.  Zpočátku to vypadalo, že nás pojede zhruba stejné množství jako posledně. Tedy asi deset. To ještě platila nabídka od pořadatelů srazu Dáši a Hrazdy, že se sraz uskuteční na Prostějovsku.

Bohužel vlivem jistých událostí se Hrazdi museli svých plánů s pořádáním srazu v zamýšlené lokalitě vzdát. Aby toho nebylo málo, připletly se některým ohlášeným potíže s uvolněním z práce či jiné neodkladné důvody, pro které museli svou účast na srazu odvolat. To vše necelé tři týdny před zahájením srazu. Jak z toho ven? Hrazdi nám zároveň se stornem Prostějovska nabídli náhradní variantu. Představovala dát si repete loňského srazu s ubytováním u nich. S tím, že se ale pojede jiná trasa. Těch pár, co nás zbylo, přistoupilo na tuto variantu. Lepší minisraz než žádný. Po vzájemné domluvě se v sobotu ráno scházíme v Havířově u domu, kde bydlí Regec. Dorazil i Radek na lehokole. Měl to sem slušnou štreku až z Prostějovska. Alespoň tímto způsobem bude  dnes Prostějovsko na srazu zastoupeno. Takže se Zdeňkem, Regecem a Radkem jsme čtyři. Tak akorát do mariáše.

úterý 21. února 2017


18. Sraz Cyklobandy Rakovec, „Penzion U Hrazdů“    5.- 7.9. 2014

Na posledním srazu v Hradci na Moravicí padla do „placu“ taková úvaha. Padla vzhledem k tomu, že už máme lokality v okolí svých bydlišť projeté na předešlých srazech a na vzdálenější oblasti nám to časově na dostatečný průzkum moc nevychází. Bylo navrženo pojmout pořádání trošku benevolentněji.

Prostě někdo z nás doma na netu vybere zajímavou cyklotrasu a ubytování zajistí telefonicky. Stravování na trase pro současný počet cyklobanditů se také zjednodušilo. Tím, že nás už  nejezdí třicet jako dříve, není problém usadit všechny kdekoli na zahrádce restaurace. Předběžná rezervace tudíž není nutná.  Obvykle termín nástupního srazu se řídí datem obvyklým dle předešlých srazů. Mně jako pořadateli tohoto srazu přísluší vybrat KDE a navrhnout KDY. Ale nějak mi „nedocvakl“ jeden "detail". Ať se sraz pojme sebebenevoletněji, jedno se ale stejně musí dohodnout se všemi
cyklobandity a to je KDY. Já jsem to KDY, ovlivněn částí cyklobanditů, posunul mimo obvyklý termín z konce letních prázdnin na začátek školního roku. Byť byl termín oznámen s dostatečným předstihem tří měsíců, pro značnou část cyklobanditů to byl velký škrt přes "rozpočet" a nemohli na sraz přijet. Tudíž nás zbyla necelá desítka. Když už se blížil termín srazu a bylo jasné, že už nás nepřibude, tak jsem přistoupil na další neplánovaný návrh. A to na změnu  KDE.  

středa 8. února 2017


17. Sraz Cyklobandy Hradec nad Moravicí, kemp Kajlovec    22.- 25.5. 2014


Tento sraz měl takovou malou, nechtěnou „předehru“ ve formě přesunutí termínu pořádání srazu. Stalo se to v historií pořádání srazu poprvé. Důvodem byly povodně v regionu a mimořádně nepříznivá situace s počasím v původním termínu. Dorazit v něm na sraz by znamenalo prosedět 3 dny v kempu, bez šance vůbec vyrazit na kola. Náhradní varianta byl s počasím opak o 180° i když slušnou přeháňku jsme si taky užili. 

Na cestu do Hradce nad Moravicí jsem měl parťáka Zdeňka, se kterým jedeme spolu od Ostravy. Do Opavy kopírujeme stejnou trasou jako na poslední sraz v Karlově s Paragánem. Změnou bylo až odbočení v Opavě na CT 551, kterou se po projetí Kylešovic dostáváme k řece Moravici. Podél ní pohodlně až do Hradce. Zde Moravici opouštíme a v závěrečném úseku do kempu Kajlovec se necháváme doprovázet o poznání menším vodním tokem se jménem Hradečná. Zdeněk i já jsme pořadatelé tohoto srazu, takže by bylo zahodno být zde mezi prvními, abychom stihli doladit případné „detaily". Třeba jako správcem kuchyně a kempu zapomenutá naše objednávka na špekáčky a chleba. Než jsme se nadáli, tak správce tento nedostatek bleskurychle napravil nákupem potřebného v marketu v Opavě. Špekáčky si posléze opékáme večer u ohně. Krom již kompletně dorazivší Cyklobandy opéká s námi i správce se sympatickou rodinou. Než se pořádně setmělo, tak to už vypadalo, že jsou jako jedni z nás. Společně jsme pak strávili velice příjemný večer. Večer, jehož prima zpestřením byla oslava mých padesátin, ke kterým jsem dostal od cyklobanditů moc chutný narozeninový dort a kupu drobných dárků. Tuto milou pozornost jsem jim obratem vykompenzoval "otevřeným účtem" v kempové restauraci.