Foto vzpomínka na chatu Plesnivku na Lysé hoře.

Fotogalerie: 

Bývalá chata Plesnivka na Lysé hoře si zaslouží, aby se na ni vzpomínalo jen a jen v dobrém. Jako prima nápad mi přišlo probrat se svými alby z Lysé hory a vybrat fotky, které i po létech prozradí něco o půvabu a nesmazatelném charizma vnitřních prostor. Zvenku sice moc krásy nepobrala, ale zato zdatně dovedla odolávat špatnému počasí i orkánům, které bičují Lysou více než jiné naše hory. 

Fotky jsou za období od r. 2004 až do jejího zbourání v září 2011. Ti, kteří Plesnivku zažili, tak ji jistě ještě mají v živé paměti. Pro ty, kteří se o její bývalé existenci dovědí až z tohoto článku, mám toto shrnutí. Byla to chata, která působila velice útulně a prostorně. Zejména v chladných dnech bývala od rána příjemně vyhřátá. A že jich na Lysé bývá. Do roku možná polovina. Za tento komfort mohli turisté poděkovat kamnům, opravdu netypického tvaru. Kromě toho, že výdatně vytápěly celou místnost, tak personál chaty pro turisty "vyrobil" důmyslnou konstrukci, na které sa dalo docela rychle usušit oblečení - místa tam bylo dost. 

Dovolená Roháče: část druhá - sluneční. Výlety na Volovec, Sivý vrch a návrat domů. - 2.- 6.7. 2011

Fotogalerie:

Po několika propršených dnech  naší dovolené pod Roháči se konečně počasí umoudřilo a bylo pěkně už od rána. Auto parkujeme na parkovišti pod Spálenou a plní nadšení se vydáváme Rohačskou dolinou po červené TZ směr Tatliakova chata. Kousek před ní odbočujeme na zelenou TZ , vedoucí k sedlu Zábrať (1650 m .n.m.) 


Klikatý chodník nás pomalu vede výš a výš nad pásmo lesa až se ocitáme jen na holinách s trávou se spoustou různého lučného kvítí. Všude kolem se nám nabízí ničím nerušené nepřeberné množství výhledů po krásných horských štítech. V tu chvíli člověk nemůže mít jiný pocit než hodně příjemný. Tedy pokud se jen kouká kolem. Pokud se podívá nad sebe, tak nevěří očím, kam se až vine chodník před ním. Cesta do nebe je nejlépe odpovídající termín. Postupujeme pomalu nahoru po žluté TZ k rozcestníku na Rákoni (1876m n.m.) Dál a hlavně výš se necháme vést modrou TZ až k Volovci (2063m n.m.) Dosažení tohoto vrcholu je pro nás moc příjemnou odměnou, moc jsme tomu nevěřili, že by se nám to mohlo povést. 

Dovolená Roháče: část první - upršená.  Cesta do Zuberce, Roháče na "dosah" a výlety po okolí       2. - 6.7. 2011

Fotogalerie:

2. - 6.7. Výlety: Oravice -Juráňova dolina  Tiesňavy - sedlo Umrlá - Bobrovecká dolina

Skanzen Oravskej dediny Brestová

Oravský hrad

Demänovská ľadová jaskyňa

Látaná dolina - Prieková

Rodinná dovolená v Habovce (Zuberec). Ubytování v Penzionu Daniela, poblíž Studeného potoka. bylo hodně prima. První část pobytu nám dešťové přeháňky narušily plány s touláním po horách. Přesto jsme nevydrželi "sedět na zadku" a zkusili aspoň do hor malinko nakouknout. A když už byla předpověď hodně špatná, tak jsme se dali na "kulturu" návštěvou skanzenu a Oravského hradu, který je zblízka opravdu majestátní. Jako nečekaný bonus jsme k podvečeru několikrát dostali možnost využít chvilkového protrhání oblohy a vyfotit si okolí Habovky v docela příjemném světle.

Přes soutěsku Dolné a Horné Diery na Veľký a Malý Rozsutec     podzim 2010

Fotogalerie:

Podzim je v plném proudu a na horách stálé počasí. Není lepší výzvy pro výlet. Se dvěma kolegy z práce a synem jednoho z nich jsme si jako cíl vybrali tůru na oba Rozsutce nedaleko obce Terchová v Malé Fatře. Auto necháváme na parkovišti před hotelem Diery a vydáváme se po modré TZ proti proudu Hlubokého potoka, v dolní části soutěsky Dolné diery.

V potoku je naštěstí vody tak akorát, není vyschlý, ale není zas tak plný vody, aby jej nešlo překonat suchou nohou. Občas si lze vypomoct  několika můstky, občas se musí přímo do koryta a hledat místečko, kam opřít nohu pro krok dál přes vodu. Opatrnost je na místě, neboť kameny všude kolem jsou z vápence, po kterém to dosti klouže. Spadnout do vody by nebylo dobré, v hluboké soutěsce je hodně mrazivo. Je nutné nasadit čepky a rukavice, nízké sluníčko podzimních dnů se nemá šanci dostat až sem dolů, byť už je kolem 10 hodiny. Slunce vidíme až v místě, kde se soutěska více "rozevírá" a to v lokalitě zvané Podžiar. Zde stojí kousek od našeho chodníku dřevěná roubenka, prý se v sezóně skýtá v ní možnost občerstvení. Dnes je zavřená a my tak bez zastávky pokračujeme dál po modré, do značně náročnější části, zvané Horné diery. Zde jsou na mnoha místech nutné i několik metrů dlouhé žebříky pro překlenutí rokle. Místy jsou k dispozici také řetězy, abychom se mohli dostat výše. 

Zimní Lysá                                    26.11. 2010

Fotogalerie:

Turistický výstup na Lysou horu se starším synem. Trasa:  po červené TZ z Ostravice - Lysá hora a zpět. Na vrcholu se nám povedlo potkat pravou zimu, zatímco v Havířově a blízkém okolí nebylo po sněhu ani památky.

Ze tří výstupů na zimní Lysou horu (12.1. - 8.2. - 16.2. 2010)

Fotogalerie:

12.1.2010 -Trasa: Červená TZ: Ostravice - Butořanka - Lukšínec - Na Větrech - Lysá hora a zpět.
 Doprava vlakem ze sluncem zalitého Havířova do Ostravice, příjezd cca ve 13. hod. Cestou jsem se těšil jsem se na pěkné fotky, zasněžená Lysá jistě bude mít co nabídnout. Ale jak jsem se ve vlaku blížil k horám, můj optimismus klesal. Najednou se objevily nahoře těžké mraky, málem začalo sněžit. 

Na skok do ukrajinského Užhorodu                  21.7. 2009

Fotogalerie:

V roce 2009 jsme si jako cíl naši rodinné dovolené vybrali Zemplínskou Šíravu, poblíž východoslovenského města Michalovce. Kdysi Šírava patřila mezi nejvyhledávanější vodní plochy pro koupání na Slovensku, tak se tam chceme zajet podívat, co z té "slávy" zbylo. Počasí ve zdejším kraji prý bývá spíše teplejší a stabilné, přesto počítáme s tím, že nějaký pošmournější den může nastat. 

Doma jsme si pro jistotu připravili itinerář pro výlety do okolí po památkách. Nejvíce času jsme věnovali případnému výletu do nedalekého Užhorodu v sousední Ukrajině. Užhorod jako město není památka v pravém slova smyslu, ale nakonec zas tak daleko od tohoto slova jsme nebyli. Vzdálenost z Michalovců do Užhorodu dělá nějakých 40 km. Máme dvě možnosti, jak se tam dostat. Buď vlastním autem a nebo busem. Auto po zkušenostech lidí z netu, kteří si to odbyli v létech minulých, raději hned zamítáme. Hlavním důvodem je zkušenost předchozích turistů, kteří varovali před časovým zdržením na ukrajinské části hranice - i 6 hodinové pauzy kvůli celním kontrolám. Zkusíme tedy raději autobus. Ty snad tak dlouho kontrolovat nebudou.